4. Jak mlad� je Zem�?
Pro evolucionisty 10 000 let je kapka ve v�dru. Nic evolu�n� v�znamn�ho se nemohlo st�t v�tak kr�tk� dob�. Evolucionista v���, �e Zem� je 4,5 miliardy let star�. Vysm�v� se tvrzen� Bible, �e v�echna stvo�en� nejsou star�� ne� 10 000 let. 4,5 miliardy nebo 10 000 � �emu m�me v��it? M�me uva�ovat v�mez�ch tis�c� anebo miliard let, jde-li o historii Zem�? Ne� se teorie evoluce stala popul�rn�, v�dci uva�ovali v�r�mci tis�c� let. Brzo bylo v�ak z�ejm�, �e evoluce po�aduje miliony. Ne proto, �e by mnoho fakt� sv�d�ilo o velk�m v�ku Zem�, ale naopak v�dci pot�ebovali pro pravost evolu�n� teorie prok�zat, �e Zem� je miliony let star�. Jak uvid�me, v�echny datovac� metody, pou��van� pro m��en� st��� Zem�, jsou zalo�eny na principu uniformitarianismu. A nyn� zv��me dv� v�t�� ot�zky:
A. Jak star� je Zem�?
B. Jak dlouho existuje �ivot na Zemi?
A. Jak star� je Zem�?
D��v�j�� metody, pou��van� k�ur�en� zemsk�ho st���, byly zalo�eny na �ase, kter�ho je t�eba k�tomu, aby se Zem� ochladila z�roztaven� hmoty, d�le na tom, jak dlouho trv�, aby se nashrom�dilo sou�asn� mno�stv� soli v�mo�i, jak dlouho trv� sedimentace, aby byly vytvo�eny sk�ly. Tyto metody vy�stily v�rozporn� v�sledky a evolucionist� je odm�tli proto, �e ned�vaj� dostate�n� dlouh� v�k, pot�ebn� pro evoluci. Za��tkem tohoto stolet� v�dci po�ali zdokonalovat radioaktivn� metody datov�n�, a na nich jsou zalo�eny sou�asn� odhady st��� Zem�. Radioaktivita je zalo�ena na skute�nosti, �e atomy radioaktivn�ch l�tek jsou nestabiln�, to jest, �e maj� tendenci rozpadat se a st�vat se men��mi atomy. B�hem procesu rozpad�v�n� se uvol�uje energie z�radioaktivn�ho atomu ve form� rozli�n�ch typ� z��en�. Ne v�echny radioaktivn� atomy ur�it� l�tky se rozpadaj� stejn� rychle. Jeden atom m��e existovat tis�ce let, ne� se rozpadne. Bylo zji�t�no, �e je pot�eb� ur�it�ho �asu k�tomu, aby se polovina atom� dan� radioaktivn� l�tky rozpadla. To je zn�mo jako polo�as rozpadu l�tek. Polo�as rozpadu l�tek je d�le�it� k�ur�en� st��� radioaktivn�ho materi�lu. Jedna z�radioaktivn�ch l�tek u��van� p�i v�po�tu zemsk�ho st���, je uran, kter� se rozpad�, a� po �ad� st�di� vytvo�� olovo.
Dejme tomu, �e byla nalezena ��st sk�ly s�obsahem 6,25% uranu, zbytek je tvo�en olovem. A hned tady p�ich�z� velmi d�le�it� kritika radioaktivn�ho datov�n�, kter� se t�k� nejen uranov� metody, ale v�ech radioaktivn�ch technik: toti� �e nen� mo�n� jist� v�d�t, kolik kter� l�tky (zde uranu a olova) bylo na po��tku. Byly vytvo�eny jist� p�edpoklady, ale kone�n� vypo�ten� v�k zcela z�vis� na t�chto p�edpokladech. Je-li jeden p�edpoklad chybn�, kone�n� kalkulace bude rovn� chybn�. Nen� nap��klad ��dn� d�vod k�p�edpokladu � ozna�me ho p�edpoklad �. 1, �e sk�la na po��tku neobsahovala ��dn� olovo. Jedna sk�la v�Coloradsk�m dole byla datov�na na z�klad� p�edpokladu �. 1 a vyk�zala st��� 725 milion� let. Ov�em potom bylo zji�t�no, �e 95% olova ve sk�le zde bylo ji� na po��tku. To znamen�, �e p�edpokl�dan� v�k sk�ly byl o 700 milion� let vy���. D�le p�edpoklad 1 ��k�, �e ��dn� olovo nebo uran nebyl ztracen ze sk�ly jinak, ne� radioaktivn�m rozpadem. Ve skute�nosti v�ak uran se m��e ze sk�ly vytratit jin�m zp�sobem. Uran se �asto vyskytuje ve form�, kter� je snadno rozpustiteln� slabou kyselinou. Testy uk�zaly, �e a� 90% v�ech radioaktivn�ch prvk� n�kter�ch �ul m��e b�t odstran�no z�povrchu t�m, �e je sk�la vyluhov�na slabou kyselinou. D�le jsou zde rozpory mezi v�dci o skute�n� d�lce polo�asu. 4,5 miliardy let bylo ur�eno pro uran, ale ne stejn� jistota panuje u ostatn�ch radioaktivn�ch prvk� u��van�ch k�datov�n�. Podobn� pochybnosti vznikaj� u p�ede�l�ch p�edpoklad�. P�i p�edpokladu 2 a 3 (tj. �e p�vodn� bylo ve sk�le 50% olova a p�i p�edpokladu 3 nav�c bylo ztraceno 50% uranu jinak ne� radioaktivn�m rozpadem) vyvst�vaj� stejn� pot�e. Tyto p�edpoklady jsou neprokazateln�. Je z�ejm�, �e vykalkulovan� v�k pro n�jak� kus sk�ly se bude velice li�it kv�li vykalkulovan�m p�edpoklad�m. Uranov� datovac� metody se ukazuj� jako nespolehliv�, proto�e p�edpoklady nejsou jist�. To tak� p�ineslo rozli�n� v�sledky, kter� z�t�chto metod vyplynuly. Ve skute�nosti pou�it�m uranov�ch metod datov�n� vyvstalo tolik pot��, �e mnoho prvn�ch technik muselo b�t opu�t�no.
Nejv�ce p�ij�man� metoda je metoda �pom�rn�ho izotopu olova�. (Izotop je term�n popisuj�c� rozli�n� atomov� formy, ve kter�ch se prvek m��e nal�zat). N�jak� ��st sk�ly �asto obsahuje n�kolik r�zn�ch izotop� olova. St��� se pak ur�uje z�pom�ru jednoho izotopu olova k�druh�mu. Ov�em tato metoda je p�ev�n� pouze odhadem, proto�e nikdo nev�, kolik kter�ho izotopu zde bylo od po��tku a kolik ho je z�radioaktivn�ho rozpadu uranu. V�dci se tak� sna�ili vyhnout t�mto pot��m uranov�ho datov�n� u�it�m t�ech r�zn�ch radioaktivn�ch metod ke zji�t�n� st��� sk�ly. Jestli�e t�i r�zn� metody udaj� stejn� v�k, je zde ur�it� jistota spr�vn�ho z�v�ru. T�i metody �asto u��van� m��� n�sleduj�c� pom�ry:
a) Uran 238/olovo 206
b) Uran 235/ olovo 207
c) Olovo 207/ olovo 206
Ov�em, kdy� tyto t�i metody byly u�ity pro ur�it� kus sk�ly , byla zji�t�na r�zn� st���. Kdy� jedna sk�la ve �v�dsku (kter� tak� obsahovala zkamen�liny) byla prov��ov�na, metody daly v�sledky 380,440 a 800 milion� let.
V�sou�asnosti se uzn�v�, �e rozd�ln� v�sledky nejsou v�jimkou, ale pravidlem. Kdyby se p�iznala prav� p���ina, bylo by to pro datovac� uranov� metody osudn�. V�radioaktivn�m materi�lu se jeden izotop olova m��e zm�nit v�jin� procesem �neutron-gama� reakce. Olovo 206 se m��e zm�nit na olovo 207. Do�lo-li k�tomu, je jasn�, pro� metody ned�vaj� stejn� v�sledky. A z�toho plyne, �e metody uran-olovo jsou pro solidn� datov�n� nepou�iteln�! V�dci datuj�c� sk�lu nev�d�, zda olovo 207 vzniklo rozkladem uranu 235 anebo z�olova 206 neutron � gama reakc�.
Potassium-argon (K/Ar) datovac� metoda se stala velmi m�dn�. Ale ned�vn� v�sledky t�chto metod obsahuj� n�sleduj�c� neuv��iteln� zji�t�n�: �Nyn� je zn�mo, �e...��sti zemsk� k�ry...mohou vyk�zat K/Ar data mlad�� ne� skute�n� v�k krystalizace o n�kolik des�tek nebo i stovek milion� let. Byly pozn�ny p��pady, kdy miner�ln� vzorky d�valy neobvykl� st��� K/Ar dat, n�kdy v�t�� ne� ud�van� v�k Zem�.� (Z knihy Understanding the Earth od Gosse ,Smithe a Wilsona).
Takov� neobvykl� v�sledky nejsou p�ekvapuj�c�, nebo� atmosf�ra Zem� obsahuje a� jedno procento argonu. Pon�vad� sk�ly tento plyn snadno absorbuj�, jak m� n�kdo v�d�t, kolik izotopu argonu 40 vzniklo rozpadem potassia a kolik poch�z� z�atmosf�ry?
Aby bylo mo�no odhadnout, kolik argonu p�i�lo z�atmosf�ry, hled� se p��tomnost velmi ��dk�ho izotopu atomu argonu 36. Ten je p��tomen jako mal� ��st v�atmosf��e, ale nen� d�sledkem rozpadu potassia. Toto mno�stv� argonu 36 ve vzduchu je zn�mo a p�edpokl�d� se, �e bylo v�dy stejn�. Nen� ov�em ��dn� d�kaz, �e toto mno�stv� argonu 36 bylo v�dy konstantn�. Naopak je pravd�podobn�, �e stoup� jako v�sledek bombardov�n� vrchn�ch vrstev atmosf�ry kosmick�mi paprsky. A tak obsahuje-li sk�la jen mal� procento argonu 36, nemus� to nutn� znamenat, �e byla jenom m�lo ovlivn�na atmosf�rou. Sp�e atmosf�rick� argon mohl b�t zachycen v� minul� dob�, kdy procento argonu 36 bylo ni���. Podobn� v�po�ty mohou b�t chybn� na z�klad� skute�nosti, �e argon 40 m��e b�t koncentrov�n na povrchu skal v�d�sledku jeho unik�n� z�v�t��ch hloubek, kde je tlak vy���. Tato koncentrace by vnukala vy��� st��� skal, ne� by bylo ve skute�nosti. Nespolehlivost datovac�ch radioaktivn�ch metod je dob�e ilustrov�na skute�nost�, �e vzorky 22 vulkanick�ch skal z�rozli�n�ch ��st� sv�ta , o kter�ch se v�, �e byly vytvo�eny b�hem minul�ch 200 let, d�vaj� st��� v�rozmez� 100 milion� a� 10 miliard let b�n�mi radioaktivn�mi metodami. P�es tyto velk� pot�e v�dci tvrd� s�d�v�rou, �e v�k Zem� je 4,5 miliardy let. �lov�k se div�, na �em je tato d�v�ra zalo�ena. Jak jsme vid�li, datovac� uranov� metoda je nev�rohodn� a metoda potassium-argon m� velk� otazn�ky. Jak v�tomto stavu m��e b�t prok�z�n v�k Zem�? Na z�klad� d�kaz� mus�me konstatovat, �e metody pou��van� v�dci k�ur�ov�n� st��� jsou nespolehliv�.
Co tedy Bible u�� o skute�n�m v�ku Zem�? N�kte�� k�es�an� uv��ili, �e rodokmeny v 5. a 11. kapitole knihy Genesis jsou kompletn� a z�toho pro n� plyne, �e stvo�en� m��e b�t datov�no do roku 4004 p�ed Kristem. To znamen�, �e by Zem� byla star� asi 6000 let. Jin� v���, �e 11. kapitola Genesis (1. kniha Moj��ova) nen� p�esnou chronologi�, a �e Zem� m��e b�t o n�co star�� ne� 6000 let, asi ne v�ce ne� 10000 let. Velk� v�t�ina k�es�an�, kte�� vysv�tluj� Genesis doslovn�, bude souhlasit, �e nen� mo�n� nat�hnout d�lku �asu v�ce ne� 10000 let. Jsou n�jak� v�deck� objevy, kter� by ukazovaly na tak mladou Zemi?
Pamatujme, �e celosv�tov� potopa by zp�sobila tak drastick� zm�ny na Zemi, �e by n�jak� o mnoho star�� datov�n� bylo extr�mn� obt�n�. Nicm�n� jsou zde mnoh� ukazatele, �e sv�t nen� tak star�, jak evolucionist� tvrd�, a to n�sleduj�c�:
1. Zemsk� magnetick� pole
Zem� se chov� jako gigantick� magnet, kolem kter�ho je magnetick� pole. Dnes v�me, �e s�la magnetick�ho pole rychle kles�. I kdybychom p�em��leli uniformitarianisticky, muselo by to znamenat, �e Zem� je mlad�, proto�e u� jenom p�ed asi 8 tis�ci lety by se s�la zemsk�ho magnetick�ho pole rovnala s�le magnetick� hv�zdy, co� je velmi nepravd�podobn�, nato� pak p�ed milionem let. (Pozn.: polo�as rozpadu mag. pole je 1400 let.) Dal�� v�c je skute�nost, �e magnetick� pole vznik� p�soben�m cirkulac� elektrick�ch proud� v�zemsk�m j�dru. Pak by ale teplota, vyprodukovan� siln�j��mi proudy, ne� byly p�ed 20 tis�ci lety, byla tak obrovsk�, �e by jist� zp�sobila roztaven� Zem�.
2. Kosmick� prach
Pokud vlastn�te zahr�dku, tak mo�n� ani nev�te, �e tato zahr�dka je ka�d�m dnem zasyp�na ur�it�m mno�stv�m kosmick�ho (meteorick�ho) prachu. Tento prach obsahuje zv��en� mno�stv� niklu, a proto se d� dob�e zm��it jeho mno�stv�. V�dci se rozch�z� v�p�esn�m mno�stv� tohoto spadu, ale je p�ij�m�no, �e tis�ce a mo�n� miliony tun prachu se usad� na Zemi ka�d�m rokem. Kdyby tomu tak bylo po 4 miliardy let, museli bychom nach�zet na Zemi obrovsk� n�nosy prachu, zvl�t� na dnech oce�n�. Takov� n�nosy v�ak neexistuj�. To ukazuje na velmi mlad� v�k oce�n� a planety Zem�. Vezmeme-li mno�stv� niklu v�oce�nech a uv��me-li rychlost usazov�n� niklu ve vod� z�meteorick�ho materi�lu, d�lka doby jeho usazov�n� vych�z� na n�kolik tis�c let, ne miliony.
Ameri�t� v�dci ze st�ediska NASA se ob�vali, �e m�s��n� modul, kter� m�l v�roce 1969 dosednout poprv� s�lidskou pos�dkou na m�s��n� povrch, se zabo�� do obrovsk�ho mno�stv� prachu, usazen�ho za miliony let p�edpokl�dan�ho st��� M�s�ce. Ve skute�nosti nebylo nalezeno v�ce jak n�co kolem jednoho centimetru s�ly vrstvy tohoto prachu. To tak� ukazuje, �e M�s�c nem��e b�t star� miliardy let. (Poz.: Evolucionist� byli t�mto zji�t�n�m velmi p�ekvapeni. Dnes n�kte�� tvrd�, �e prach ztvrdnul a stal se sou��st� m�s��n�ch skal, nebo �e se vypa�il, nebo �e frekvence kosmick�ho spadu nen� tak velk�, jak se myslelo...) Kreacionist� ji� argument s�m�s��n�m prachem nepou��vaj�, proto�e nov� m��en� dala podstatn� ni��� hodnoty objemu spadu za �asovou jednotku. To nen� d�kaz pro vysok� st��� M�s�ce ani proti n�mu. Je �ada jin�ch m��en�, kter� ukazuj�, �e M�s�c je jen n�kolik tis�c let star� t�leso. � pozn. P. K.)
3. Atmosf�rick� helium
Helium se neust�le tvo�� rozkladem uranu a thoria v�zemsk� k��e. Av�ak nen� ani zdaleka dost helia v�atmosf��e vzhledem k�p�edpokl�dan�mu v�ku Zem� a rychlosti �niku h�lia ze skal. Bylo vypo�teno, �e absolutn� maxim�ln� v�k Zem� na z�klad� produkce helia, by byl 26 milion� let. Tento v�po�et p�edpokl�d� ov�em nulov� mno�stv� helia v�atmosf��e na po��tku, co� nelze dok�zat. Evolu�n� v�dci se sna�� tento probl�m obej�t tvrzen�m, �e helium p�ekon�v� gravitaci a unik� z�atmosf�ry, ale nen� o tom ��dn� d�kaz.
4. Mo�sk� usazeniny
Oce�ny mus� b�t alespo� jednu miliardu let star�, jestli�e se ve�ker� n�m zn�m� �ivot vyvinul z�chemik�li� v�mo�i, jak tvrd� evolucionist�. Le� ka�d� rok je odn�eno ze zem� asi 27 miliard tun sediment� a nan�eno na oce�nsk� dno. Jestli tato rychlost usazov�n� z�stala konstantn� po miliardu let, potom hloubka usazen�ho n�nosu by byla asi 30 km. P�edstavovala by odstra�ov�n� n�nosu z�kontinent� asi 57 km siln�ho. Ve skute�nosti je zde v�pr�m�ru jen asi 3/4 km usazenin na vulkanick� sk�le dna oce�nu, zat�mco i s�m Everest nen� v�ce ne� asi 8 km nad mo�sk�m dnem. Za p�edpokladu konstantn� rychlosti eroze v�echny sou�asn� oce�nsk� usazeniny by byly naneseny pouze b�hem 30 milion� let. Evolucionist� p�edpokl�daj�, �e rychlost eroze nebyla konstantn�, nebo� ledov� doba ji zna�n� urychlila. A ov�em potopa mohla zp�sobit docela snadno v�echny velk� usazeniny v�kr�tk� dob�, jak �ekl zn�m� geolog A. Holmes:
�Oce�nsk� usazeniny nejsou dostate�n� siln�, aby odpov�daly p�edpokl�dan� d�lce geologick�ho �asu�. (Principles of Geology)
5. S�l v mo�i
S�l je neust�le splachov�na do mo�e. Bylo vypo�teno, �e vytvo�en� soln� sk�ly odpa�ov�n�m za nepravd�podobn�ho p�edpokladu, �e na po��tku zde nebyla ��dn� s�l, by trvalo 200 milion� let, vzhledem k�sou�asn�mu mno�stv� soli. Tedy p��li� m�lo vzhledem k�p�edpokl�dan�m miliard�m let, vy�adovan�m evoluc�. K�es�an� ov�em v���, �e B�h stvo�il mo�e s�p�esn�m obsahem soli nutn�m pro mo�sk� �ivot. Tyto skupiny d�kaz� ukazuj� (Poz.: A je jich je�t� mnohem v�c), �e Zem� je mnohem mlad�� ne� 4,5 miliardy let, jak ��kaj� evolucionist�. Skute�nost, �e evolucionist� mnohdy poskytuj� data v�rozmez� milion� let, nemus� k�es�ana tr�pit. Jak jsme vid�li, v�echna data z�vis� na p�edpokladu, �e procesy byly konstantn� v�minulosti a na nedokazateln�ch p�edpokladech, t�kaj�c�ch se p�vodn�ho stavu Zem�. Tyto procesy nebyly v�dy konstantn� a potopa byla velkou katastrofou, b�hem n� se ud�ly velmi rychle podstatn� zm�ny. Nadto Zem� � stvo�en� kompletn� a perfektn� Bohem � ji� dos�hla b�hem �esti dn� sv� existence stavu, o kter�m evolucionist� maj� p�edstavu, �e vy�adoval dlouhov�k� postup.
B. Jak dlouho existuje �ivot na Zemi?
Evolucionist� tvrd�, �e �ivot na Zemi existuje u� miliony let. Hlavn�mi ukazateli na �ivot v�minulosti jsou zkamen�liny a archeologick� poz�statky. Jak v�dci obecn� datuj� zkamen�liny? Na z�klad� star�ho argumentu, kter� se to�� v�bludn�m kruhu. Zjednodu�en�: �Jak star� je tato zkamen�lina? To z�le�� na tom, kde v�geologick�m sloupci le�� sk�la, ve kter� se na�la. A kde v�geologick�m sloupci tato sk�la le��? To z�le�� na tom, jak� zkamen�liny obsahuje!� Chcete-li si to ov��it, otev�ete si n�jakou knihu o paleontologii a budete ��st, �e st��� t� kter� zkamen�liny je takov� proto, �e byla nalezena v�ur�it� vrstv� geologick�ho sloupce. Otev�ete si n�jakou knihu o geologii a budete ��st, �e st��� t� kter� sk�ly je takov� proto, �e obsahuje ur�it� zkamen�liny. A� to zn� neuv��iteln�, cel� geologick� sloupec byl vybudov�n t�mto zp�sobem a zkamen�liny nyn� nal�zan� jsou datov�ny t�mto zp�sobem. Geologov� a evolucionist� p�ipou�t�, �e je tato argumentace v�bludn�m kruhu, ale netr�p� se t�m! Byl to asi pr�v� tento d�vod, pro� v�dci za�ali vyv�jet datov�n� radioaktivn�mi metodami. Ji� jsme uvedli p��pad datov�n� sk�ly pomoc� uranu. Sk�la obsahovala zkamen�liny a odhady se pohybovaly mezi 380 a 800 miliony let. Ve skute�nosti datov�n� uranem je zcela nepou�iteln� pro zkamen�liny, proto�e sk�ly obsahuj�c� olovo, kter� poch�z� z�uranu, nejsou t�mi skalami, kter� obsahuj� zkamen�liny. Tak� proto, �e pomoc� uranu se ned� datovat nic mlad��ho ne� 10 milion� let.
Datovac� metoda potassium-argon m��e b�t pou�ita u datov�n� mlad��ch skal, ale op�t ne p��mo zkamen�lin. Je tedy zase pou�ito datov�n� zkamen�lin m��en�m v�ku vhodn� sk�ly, nalezen� ve spojitosti s�t�mito zkamen�linami. P�edv�k� �lov�k, nalezen� Richardem Leakeym , jeho� st��� je odhadnuto na 2,6 milion� let (jak jsem se zmi�ovala v�p�ede�l� kapitole), byl datov�n touto metodou. Odpov�dn� specialista na izotopov� datov�n�, profesor E. T. Hall ned�vno uvedl, �e prvn� vzorek sk�ly, kter� byl analyzov�n, �dal nemo�n� datum 220 milion� let�. Toto datum bylo odm�tnuto jednodu�e proto, �e nezapadalo do evolu�n� teorie, a tak se v�rozboru vybral druh� vzorek. Ten dal p�ijateln�j�� datum 2,6 milion� let. Tento p��pad ukazuje jak nespolehlivost metody K/Ar, tak i p�edpojatost, s�jakou evolucionist� k�m��en� p�istupuj�.
Datov�n� pomoc� radioaktivn�ho uhl�ku
Metoda datov�n� pomoc� radioaktivn�ho uhl�ku C14 je u�ite�n� jak pro paleontology tak i pro archeology. (pojmenovan� podle radioaktivn�ho izotopu uhl�ku). Teoreticky m��e b�t uplatn�na p��mo pro zkamen�liny, zat�mco ostatn� metody z�vis� na datov�n� skal, ve kter�ch se zkamen�liny nal�zaj�. Metoda uhl�ku 14 (14C) byla vypracov�na Libbym ke konci roku 1940. Mnoho z�kladn�ch n�mitek vrh� pochybnost na spolehlivost t�to datovac� metody. Uv��me jenom dv� z�nich. Za prv� teorie p�edpokl�d�, �e C14 je v�atmosf��e v�rovnov�ze, �e je �t�pen stejnou rychlost�, jakou je vytv��en. Av�ak v�po�ty u�in�n� k�prov��en� tohoto p�edpokladu uk�zaly, �e C14 je vytv��en t�m�� o 1/3 rychleji ne� �t�pen.
Je-li tomu tak, pak ��dn� zkamen�lina datovan� touto metodou nem��e b�t star�� ne� n�kolik tis�c let. V�dci neochotn� p�ijmout tento z�v�r dali p�ednost tvrzen�, �e C14 je v�rovnov�ze, a to p�es rozporn� zji�t�n�.
Konstantn� pom�r
Za druh� datov�n� metodou C14 z�vis� na p�edpokladu, �e pom�r izotopu C14 k�b�n�mu uhl�ku v�atmosf��e byl v�dy konstantn�. Jestli�e v�ak Zem� byla p�ed potopou obklopena vrstvou vodn� p�ry, jak nazna�uje Bible, kosmick�m paprsk�m by to zabra�ovalo v�pronik�n� do atmosf�ry. Byly by pohlceny vodn�m obalem. Je tak� pravda, �e by kosmick� paprsky byly odch�leny od Zem� mnohem ��inn�ji zemsk�m magnetick�m polem, kdyby bylo v�minulosti siln�j��. Se slab��m kosmick�m z��en�m v�atmosf��e by produkce C14 byla ni��� ne� dnes. Bylo by m�n� C14 v�atmosf��e p�ed potopou a pom�r radioaktivn�ho izotopu C14 k� (neradioaktivn�mu) C12 by byl mnohem men�� ne� je dnes. A tak zkamen�liny kter� obsahuj� velmi m�lo C14, nemus� nutn� b�t hodn� star�, proto�e dan� zv��e mohlo ��t p�ed potopou, kdy bylo v�atmosf��e velmi m�lo C14. Z�tohoto a i z�jin�ch d�vod� se dnes v�eobecn� p�ij�m�, �e metody C14 se d� pou��t pouze pro datov�n� v�rozmez� 5000 a� 10000 let p�ed n�mi. Libby s�m toto uznal.
Tak jsme vid�li, �e evolucionist� nemaj� ��dnou spolehlivou metodu pro datov�n� zkamen�lin. K�es�an� v���, �e v�t�ina zkamen�lin jsou zbytky d�vn�ch tvor� uhynul�ch v�potop�. Tud� datum potopy by d�valo nejvy��� st��� v�t�in� zkamen�lin. Datovat n�co p�ed potopou, jak jsme vid�li, je neuv��iteln� obt�n�. Je zde n�jak� d�kaz, �e dne�n� �ivot na Zemi pramen� ze �ivota, kter� p�e�il potopu p�ed n�kolika tis�ci lety? Ano, je to z�ejm� na z�klad� t�chto d�kaz�:
1.
Neexistuje ��dn� v�rohodn� historick� z�znam datovan� p�ed tak asi 3000 let p�ed Kristem. Mnoho rozli�n�ch lini� historick�ch d�kaz� ukazuje 5000 let zp�t jako za��tek prav� civilizace. Profesor Libby toto poznal, kdy� se sna�il ov��it svou metodu C14. �ekl: �Prvn� �ok, kter� jsme za�ili s�doktorem Arnoldem byl, kdy� na�i poradci n�s informovali, �e historie se rozp�n� pouze 5000 let zp�t. �tete sice �l�nky v�knih�ch, �e ta a ta spole�nost nebo to a to archeologick� m�sto je t�eba dvacet tis�c let star�. Ale my jsme rychle zjistili, �e tyto d�vn� v�ky nejsou zn�my p�esn�, ve skute�nosti asi tak doba Prvn� Dynastie Egypta je prvn� historick� datum, na kter� m��eme spol�hat s�ur�itou jistotou.� (Citov�no z�Radio-carbon Dating od A. J. Monty White).
2.
Datov�n� strom� po��t�n�m jejich ro�n�ch letokruh� uk�zalo, �e je zde mnoho �iv�ch strom� � borovice banksovka a sekvoje � ve st��� kolem 4000 let, p�i tom ale ��dn� star��. To jsou nejstar�� �iv� objekty n�m zn�m� a vskutku nezni�iteln�.
3.
Sou�asn� stav populace, 5 miliard lid�, neodpov�d� milion�m let existence �lov�ka, jak ukazuje datov�n� Spojen�ch n�rod�. Jak jsme prov��ovali ot�zky �Jak star� je Zem�?� a �Jak dlouho existuje �ivot na Zemi?�, tak jsme vid�li, �e v�da nem��e poskytnout definitivn� odpov��. Z�skan� v�sledky z�vis� pln� na pou�it�ch metod�ch a v�echny metody spo��vaj� na nedokazateln�ch p�edpokladech. Kdy� se sna��me m��it vzd�lenou minulost, mus�me nevyhnuteln� u�init p�edpoklady, kter� nen� mo�no ov��it. Nesm�rn� a zcela neopr�vn�n� p�edpoklady, kter� v�dci u�inili, jsou, �e podm�nky, kter� p�evl�daly na po��tku zemsk� historie, trvaj� dodnes jen s�velmi mal�mi rozd�ly. Ot�zku, kterou mus�me t�mto v�dc�m d�t, polo�il tak� B�h Jobovi: �Kde jsi byl, kdy� jsem zakl�dal Zemi?�
Jedin� zp�sob, jak se m��eme dozv�d�t v�k Zem� p�esn� je nechat si ho ��ci t�m, kdo byl p�i vzniku Zem� p��tomen. Kdy� v�dci mohou spol�hat pouze na odhad, mohou k�es�an� m�t jist�j�� pramen v�pozn�v�n� Bible. Kdo jsme my, abychom zpochyb�ovali Bo�� �asov� m���tko? �Kde jsi byl kdy� jsem zakl�dal Zemi? V�, kdo ji rozm��il? Na �em jsou upevn�ny jej� z�klady, nebo kdo polo�il jej� �heln� k�men?... M��e n�kdo bojovat s�Bohem a nal�zt na n�m vadu? Odpov�z ty, kdo se s�Bohem h�d�.� (Job 38 a 40)
Dodatek �. 1 � Druh� z�kon termodynamiky
Skute�nost radioaktivn�ho rozpadu, o kter�m jsme mluvili, je zvl�tn� p��pad z�kona, jen� je velkou hrozbou pro evolu�n� teorii � druh� z�kon termodynamiky. Tento druh� z�kon je tak z�kladn� pro celou v�du jako prvn�. �Z�kon� zde jednodu�e znamen� popis toho, co se pravideln� a univerz�ln� odehr�v� v���i p��rody.
Oba z�kony potvrzuj� u�en� Bible o p�vodu Zem�. Prvn� z�kon ud�v�, �e celkov� mno�stv� energie ve vesm�ru je konstantn� , tj. �e energii nelze ani vytvo�it, ani zni�it. Tak bychom to o�ek�vali, kdy� Bible u��, �e po �esti dnech Bo�� stvo�itelsk� �innost skon�ila. Druh� z�kon odporuje teorii evoluce. ��k�, �e a�koliv celkov� mno�stv� energie z�st�v� konstantn�, mno�stv� pou�iteln� energie se neust�le zmen�uje. P��klad� na to je mnoho. M�me-li vytvo�it n�jak� komplikovan� stroj (nap�. auto), pak to vy�aduje velk� mno�stv� energie � je velmi nepravd�podobn�, �e kter�koliv ��st stroje by vznikla pouhou n�hodou. Na druh� stran�, jestli�e sv� auto nech�te samo o sob� a nebudete ho udr�ovat, brzy za�ne reznout a nakonec se stane hromadou beztvar�ho kovu. Tento proces znehodnocov�n� je v�eobecn�m z�konem p��rody. Ka�d� proces ponechan� sob� sam�mu, sm��uje ke zpomalen�, rozru�en�, st�v� se v�ce n�hodn�m a m�n� organisovan�m. Nap�. jak ub�haj� l�ta, st�rneme � nikdo neo�ek�v� , �e bude ml�dnout a s�lit.
Nebo kdy� d�me hork� ��lek �aje na studen� m�sto, nebude se zah��vat, ale chladnout. Tyto obecn� p��klady jsou d�sledkem v�eobecn�ho zhor�ov�n�, co� je proces popsan� druh�m z�konem termodynamiky. Bible n�m vysv�tluje tento z�kon i jeho p�vod. V�epi�tole ��m 8,21 �teme, �e p��roda je podrobena rozpadu a rozkladu a prvn� kapitoly Genesis ukazuj�, jak k�tomu do�lo. Ukazuje, jak B�h vytvo�il n�dhern�, uspo��dan� a vysoce slo�it� vesm�r, a jak v�d�sledku lidsk�ho h��chu byla na toto stvo�en� vnesena kletba. Tak po��dek a pl�n p�vodn� vlo�en� za�al podl�hat rozkladu. Nen� to snad ten proces, kter� v�dci popisuj� druh�m termodynamick�m z�konem? Je-li tedy druh� z�kon pravdiv�, pak je evoluce nemo�n�. Druh� z�kon ukazuje, �e po��dek nem��e povstat n�hodn�. Tendence je opa�n�. P�esto v�ak evolu�n� teorie u��, �e �iv� organismy povstaly n�hodou. Je na �ase, aby se evolucionist� vypo��dali s�t�mto probl�mem. Pokusy p�ekonat n�jak tuto pot� jsou bezv�sledn�. Je na �ase, aby p�ipustili, �e jejich teorie je v�rozporu se v�emi ov��en�mi z�kony v�dy.
Dodatek �. 2 � St��� hv�zd
Jak mohou b�t hv�zdy pouze n�kolik tis�c let star�? V�dy� jsou jist� tak daleko, �e jejich sv�tlu trvalo miliardy let, aby dos�hlo Zemi. �asto sly��m tuto ot�zku, ale tazatel� si neuv�domuj�, �e p�em��l� v�evolu�n�ch rovin�ch. P�edpokl�daj�, �e v�d�sledku evolu�n�ho procesu hv�zdy z�skaly v�jist� dob� ur�itou energii a za�aly vyza�ovat sv�teln� paprsky, kter� pak cestovaly miliardy let prostorem a� k�n�m. Bible ��k� n�co jin�ho. V�Genesis 1,17 se ��k�, �e slunce, m�s�c a hv�zdy byly stvo�eny, �aby sv�tily na Zemi�. Z�ejm� z�v�r je ten, �e se tak stalo okam�it�. Jin�mi slovy: B�h stvo�il hv�zdy se sv�tlem ji� dopadaj�c�m na Zemi! Je d�le�it� pov�imnout si, �e ��dn� v�deck� d�kaz nen� proti tomu. V�dci nevid�li nikdy vyv�jet se hv�zdu. Jejich teorie o tom, jak vznikly hv�zdy, jsou �ist� spekulativn�, a�koliv p�i �ten� modern�ch knih o astronomii si to nikdo neuv�dom�. (Poz. 1: Teorii, �e sv�teln� objekty byly Bohem stvo�eny ji� se sv�tlem dopadaj�c�m na Zemi, nelze ch�pat v�intenc�ch klasick� fyziky. Dr.Russell Humphreys uk�zal, �e experimenty a Einsteinova teorie souhlas�, a �e �as a v�echny fyzik�ln� procesy prob�haj� mnohem pomaleji v�oblastech s�vy��� gravitac� ne� tam, kde je ni���. Tak�e v�expanduj�c�m vesm�ru, kter� mohl b�t 50 kr�t men�� ne� n� nyn�, to je tzv. kritick� rozm�r, gravita�n� �asov� dilatace (vzr�st) byla d�le�it�. Dr. Humphreys p�edstavil teorii, �e vesm�r byl b�hem �tvrt�ho dne stvo�itelsk�ho t�dne v�kritick�m stavu. Zat�mco na Zemi prob�hl jeden den, ve vzd�len�ch ��stech vesm�ru prob�haly procesy na �rovni miliard let. Co� umo�nilo sv�tlu dolet�t k�Zemi i z�t�ch nejvzd�len�j��ch hv�zd b�hem nebo kr�tce po �tvrt�m dnu, kdy B�h stvo�il hv�zdy. � poz. P. K.)
Nechceme pop�rat, �e jsou zde n�kter� v�ci ve vesm�ru, kter� kreacionist� mus� vysv�tlit. Nap�. existence supernov (hv�zdy, kter� explodovaly) v�patrn� velk�ch vzd�lenostech. Je n�kolik hypot�z, kter� celkem rozumn� pojedn�vaj� o tomto probl�mu. Nap�. pro zb�n� pochopen� viz knihu �Science and Creation� od W. Boardmana, E. Koonta a H. Morrise. M�li bychom p�ipomenout, �e uv�d�n� obrovsk� vzd�lenosti nejsou zn�my s��plnou jistotou. Tento fakt je zobrazen rozporem kolem um�st�n� kvasar� ve vesm�ru. Zat�mco v�t�ina astronom� v���, �e tyto objekty jsou asi 10 miliard sv�teln�ch let daleko, jin� zmi�uj�, �e jsou ve skute�nosti docela bl�zko. Ned�vn� d�kaz podporuj�c� druh� stanovisko je uveden v��l�nku New Scientist (Sv.68, str.513), kde je n�m �e�eno, �e �cel� kvasarov� teorie je postavena z�tak m�lo p��m�ch d�kaz�..., �e je mo�n�, �e v�echny tyto teorie jsou chybn�.� Mus�me b�t tedy velmi opatrn�, kdy� zva�ujeme v�ky a vzd�lenosti uv�d�n� modern� astronomi�.
K dal��mu �ten�:
The Genesis Flood � Morris, Whitcomb
Implications of Evolution � G. A. Kerkut
Critique of Radiometric Dating � H. Slusher
Origin of the Earth� s�Magnetic Field � T. Barnes