Brian Thomas, Ph.D.
Z www.icr.org/article/5704/ přeložil M. T. – 11/2010. Vydal Institut pro výzkum stvoření (ICR)
Děti ve škole se učí, že fosilie se tvoří po dlouhé věky a že byly pohřbeny hluboko pod vrstvami hornin před mnoha miliony let. Stále četnější nálezy fosilií s měkkými tkáněmi však jasně tato tvrzení popírají. Například zhruba tři metry dlouhá fosilie mosasaura objevená v Jižní Dakotě obsahovala nejen své vlastní měkké tkáně, nýbrž i zbytky toho, co naposledy jedla.
- (Mosasaurus je typickým představitelem vyhynulé čeledi Mosasauriidae. Jeho lebka byla asi 1,2 m dlouhá, tělo dosahovalo délky asi 12 m. Pozn. překl.)
Fosilii ponořenou do jemných vrstev břidlice blízko Chamberlainu ve střední Jižní Dakotě obnažily povodně na řece Missouri. Díky své „pozoruhodné“ zachovalosti nejenže měla kosti spojené klouby, ale zachovány byly i některé původní měkké tkáně. Objevil ji tým paleontologů z Báňské školy Jižní Dakoty a dopravil ji do Báňské školy v Rapid City, která ji plánuje vystavit ve svém geologickém muzeu.
Kurátor muzea James Martin řekl v rozhovoru pro časopis Rapid City Journal, že „na lopatce a na takzvané korakoidální kosti (v ramenních jamkách) fosilie je stále patrná chrupavka“. Ve zprávě také stálo, že „se u téhle fosilie zachoval i obsah žaludku – její poslední jídlo“ (1).
- (korakoidální kost – součást lopatkového pletence u obratlovců. Nejmohutnější je u obojživelníků, plazů a ptáků, kde spojuje lopatku s kostí prsní, zpravidla spolu s kostí klíční. Pozn. překl.)
„Fosilie objevená v létě patří dinosaurovi, který žil v éře plazů před 80 miliony let“, hlásal titulek pod fotkou v Rapid City Journal. Tohle stáří je však v rozporu s faktem, že se na fosilii našly původní organické zbytky, o kterých se zmínil Martin.
Chrupavku tvoří směs biologických materiálů včetně bílkovin kolagenu a elastinu. Přesně tytéž bílkoviny našli vědci ve fosilii údajně „80 milionů let starého“ hadrosaura (3). Kolagen se vyskytuje též v kostních tkáních.
Vědci provedli pokusy s cílem zjistit, za jak dlouho se kolagen rozpadne. Jeden z týmů vedený badatelem zabývajícím se výzkumem původu života Jeffreyem Badou zjistil, že „původní bílkovinu rozkládá vnitřní hydrolýza [rozpad molekuly v důsledku štěpení molekul vody]”, takže se spontánně rozpadá (4). Vědci spočítali, že se kolagen přítomný v pevné kosti rozpadá rychleji než stejná bílkovina v lasturách mlžů (5).
Při zkoumání rozpadu kolagenu vědci nepracovali sice přímo s chrupavkami, lze však předpokládat, že kolagen v chrupavkách se bude rozpadat ještě rychleji než kolagen v mineralizovaném kostním matrixu, jelikož je mnohem více exponován.
Číselný odhad ve standardní učebnici biochemie jen dále prokazuje chybně určené stáří zmíněného mosasaura v údajných „milionech let“. Učebnice uvádí: „Není-li přítomen katalyzátor, lze poločas hydrolýzy běžného peptidu [krátký úsek proteinu] při neutrálním pH odhadovat na 10 až 1 000 let.“ (6) To znamená, že budeme-li protein uchovávat v chladu a suchu, lze po 1 000 letech očekávat rozpad poloviny původního vzorku bílkoviny. A po dalších 1 000 letech se rozpadne polovina toho, co zbylo. Nakonec nezbude nic. Můžeme si položit otázku, zda by po 80 milionech let a při takové rychlosti vůbec něco zbylo z proteinové koule o velikosti Země!
Třebaže kolagenové proteiny nejsou typické tím, že nejsou rozpustné ve vodě, stále se však rozpadají mnohem rychleji než by odpovídalo těm obrovským evolučním věkům, jak uvádí Bada a jeho kolegové.
Jak tedy může evoluční dějeprava učit, že chrupavka obsahující kolagen je stará 80 milionů let, přestože laboratorní pokusy dokazují, že kolagen v kostní tkáni nemůže být starší než 30 000 let? Důkazy proti tomuto přidělování evolučních věků ukazují, že důvěra v ně je pouze aktem slepé víry.
Odkazy
- Buchholz, C. C. School of Mines paleontologists make monster find. Rapid City Journal. Posted on rapidcidytjournal.com October 22, 2010, accessed October 22, 2010.
- Ibid, photo caption.
- Schweitzer, M. H. et al. 2009. Biomolecular Characterization and Protein Sequences of the Campanian Hadrosaur B. Canadensis. Science. 324 (5927): 626-631.
- Bada, J. L., S. X. Wang, and H. Hamilton. 1999. Preservation of key biomolecules in the fossil record: current knowledge and future challenges. Philosophical Transactions of the Royal Society B. 354 (1379): 77.
- “Hydrolysis of the main protein component, collagen, is even more rapid and little intact collagen remains after only 1-3 x 104 years, except in bones in cool or dry depositional environments.” Ibid.
- Berg, J. M., J. L. Tymoczko and L. Stryer. 2002. 9.1 Proteases: Facilitating a Difficult Reaction. In Biochemistry, 5th ed. New York: W. H. Freeman.