Fosilizované biomateriály musí být mladé
Brian Thomas, M. S.
Brian Thomas píše vědecké články pro společnost Creation Research
(Přeložil M. T. v červenci 2009 z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 6 – červen 2009, str. 17).

Vědci Institutu pro výzkum stvoření (ICR) doložili během průkopnického projektu Radioizotopy a stáří země (RATE) několik hodinově přesných procesů v horninách potvrzujících stáří 6000 let (1). Pozoruhodné je, že našli hélium – atom, který se z hornin rychle uvolňuje do atmosféry – zachycené v žulách a uhlík přítomný v hlubinných diamantech a uhlí, což by nemělo být možné, kdyby vznikly před miliony let.

Horniny obsahující fosilie s původním živočišným materiálem podávají rozhodné důkazy pro mladou zemi. Vědci zjistili biologické molekuly jako jsou bílkoviny, DNA a pigmenty v horninách, které jsou prý staré miliony let. Laboratorní studie mnoha z těchto materiálů naznačují, že mohou přežívat jen tisíce, nikoli miliony let.

DNA je zvlášť náchylná k rozkladu; přesto byly nalezeny staré fosilní „rostliny, bakterie, savci, neandrtálci a jiní archaičtí lidé s krátkými sekvencemi aDNA“ (2). Taková zbytková DNA by neměla být s to přetrvat více než 10 000 let (3). Právě tak, jako by nalezení slova „mobil“ v údajně starém nápisu v kameni okamžitě prozradilo, že jde o podvod, nalezení ribozomálního genu v bakterii údajně 250 milionů let staré zakládá vážné pochybnosti o jejím údajném stáří (4).

Kosti jsou často fosilizovány tak, že jejich dřeň je nahrazena minerály. Průběžně jsou však objevovány měkké části kostí a jiných původních biomateriálů. Například některý „fosilní“ materiál je ve skutečnosti kolagenovým proteinem z původního zvířete. Jelikož laboratorní studie ve všech případech prokázaly, že i dobře zachovaný kolagen by měl zetlít na prach za 30 000 let, musí být tyhle fosilie mnohem mladší než udává běžné datování (5).

Jistý mumifikovaný (nikoli fosilizovaný) hadrosaurus, kterého vědci zkoumali v rámci mimořádného vydání pořadu Discovery Channel v září 2008, není tvořen zetlelými kolagenovými vlákny, nýbrž celé tkáně – ve skutečnosti celé jeho tělo – jsou stále nedotčené! Říká se mu „Leonardo“ a vzorek jeho kůže i obsah žaludku jsou stále patrné, což z něho činí „nesporně jeden z nejneočekávanějších a nejdůležitějších objevů všech dob v oblasti dinosaurů“ (6). Jeho úžasná zachovalost byla však „neočekávaná“ pouze pro ty, kdo věří, že Leonardo je starý 77 milionů let.

Nejnápadnějšími příklady biomateriálů, které se vymykají názorům o staré zemi, jsou dávné kosti, které ještě mají krevní cévy. Měkké tkáně dinosaurů jsou doloženy od roku 1987, avšak Mary Schweitzerová našla čerstvé stehenní kosti T. rex roku 1991 a 2000 a stehenní kost hadrosaura s krvinkami v roce 2009. Roku 1993 sdělila časopisu Science, že „To bylo úplně stejné jako pozorovat tkáňový řez moderní kostí. Ale samozřejmě jsem tomu nemohla uvěřit. Kosti jsou přece staré 65 milionů let. Jak by mohly krvinky přežít tak dlouhou dobu?“ (7)

Někteří vědci zavrhují poznatky o rychlostech rozpadu molekul odvozené z experimentů, jen aby mohli udržet dogma o „milionech let“. Například diskuse v BBC News o brazilských fosilizovaných melanozomech, nepatrných pigmentových buňkách z peří dávných ptáků, konstatovala, že „melanozomy jsou z nějakého důvodu zachovány a vráceny na původní místo během procesu konzervace a tak se zachovala velmi autentická ukázka barevného pruhování“(8). Tyhle melanozomy jsou záhadou pro evoluční myšlení, jelikož by dnes již měly být chemicky přeměněny na jednodušší molekuly, zejména jsou-li fosilie staré přes 100 milionů let.

Mimobiblické důkazy o mladé zemi stále přibývají. „Dlouhé věky“ se ukazují být pouhou vírou, která se stále obtížněji obhajuje. Jejich přívrženci je však musí udržovat, i když je pravděpodobné, že prohrají, protože připustit, že svět je mladý, znamená dovolit Bohu Bible vstoupit do našeho života.

Odkazy:

1. Vardiman, L., A. A. Snelling, and E. F. Chaffin, eds. 2005. Radioisotopes and the Age of the Earth, II: Results of a Young-Earth Creationist Research Initiative. El Cajon, CA: Institute for Creation Research; and Chino Valley, AZ: Creation Research Society.
2. Criswell, D. 2006. How Soon Will Jurassic Park Open? Acts & Facts. 35 (6).
3. Sykes, B. 1991. The past comes alive. Nature. 352 (6334): 381.
4. Vreeland, R. H., W. D. Rosenzweig, and D. W. Powers. 2000. Isolation of a 250 million-year old halobacterium from a primary salt crystal. Nature. 407 (6806): 897-900.
5. "In bones, hydrolysis [breakdown] of the main protein component, collagen, is even more rapid and little intact collagen remains after only 1-3x104 [10,000 to 30,000] years, except in bones in cool or dry depositional environments." Bada, J., X. S. Wang, and H. Hamilton. 1999. Preservation of key biomolecules in the fossil record: current knowledge and future challenges. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 354 (1379): 77-87.
6. Unveil the "Holy Grail" of Paleontology in Secrets of the Dinosaur Mummy. Discovery Channel. Posted on discovery.com, accessed April 2, 2009.
7. Morell, V. 1993. Dino DNA: The hunt and the hype. Science. 261 (5118): 160.
8. Fossil feathers reveal their hues. BBC News. Posted on news.bbc.co.uk July 8, 2008, accessed April 2, 2009.