Achillova pata evoluce
Achillova pata evoluce
Všechno podle plánu – All by Design (Jonathan C. O´Quinn, D. P. M., M. S.)
(Evolution´s Achilles Heel)
Creation Matters , roč. 12, č. 6, listopad – prosinec 2007, str. 12, přeložil M. T. – 4/2008
Evolucionisté věří, že jak se raní předkové člověka vyvíjeli, přecházeli od chůze po čtyřech (kvadrapedální lokomoce) ke vzpřímené chůzi po dvou (bipední lokomoce). Za milióny let prý ranní hominidi získali schopnost běhat, což jim umožnilo přejít ze spíše býložravé na všežravou stravu, kterou praktikovali pozdější lidé v podobě honby.
Jednou z nejdůležitějších svalových skupin pro běh je komplex gastrocnemius-soleus čili triceps surae, která tvoří podstatnou část Achillovy šlachy. Ta je největší a nejsilnější šlachou v lidském těle, schopnou fungovat jako obrovská pružina, uchovávat a uvolňovat obrovské množství energie během běhu.

Musculus triceps surae = trojhlavý sval lýtkový. Dvě hlavy představují musculus gastrocnemius, hlubokou hlavou je m. soleus. Úpon prostřednictvím Achillovy šlachy je na kost patní (tuber calcanei). Inervace nervem tibialis – holenním nervem. Výrazný vývoj svalu u člověka souvisí se vzpřímeným postojem, vytváří výrazně konturu lýtka. (pozn. překl.).
Problémem pro evolucionisty je, že velcí lidoopi, prý naši nejbližší žijící příbuzní, postrádají funkční Achillovu šlachu. A skutečně, moderní velké opice mají pouze „nejmenší rudiment“ Achillovy šlachy, „který jistě není s to uchovat jakékoli množství elastické energie, jež by stálo za zmínku“. A co více, studie ukázaly, že bez Achillovy šlachy se rychlost bipedního běhu snižuje o 50%, přičemž vyžaduje dvakrát více energie.
Evolucionisté pevně věří, že člověk se vyvinul ze společného předka se šimpanzy před šesti milióny let. Avšak teorie přírodního výběru říká, že vyvíjející se rysy musí fungovat dobře a tedy umožňovat výhodu pro přežití. Jak se tu vzala tahle Achillova šlacha, a jak se vůbec vyvinulo bipední běhání, když bylo tak neúčinné? Evoluční teorie, jako teorie o raném člověku, tu opět selhává.
Literatura
Gebo, D.L. 1993. Plantigrady and foot adaptation in
African apes: implications for hominid origins.
Am J Phys Anthropol 91:379381.
Osobní komunikace, Dr. William Sellers, Lecturer in Integrative Vertebrate Biology, The
University of Manchester, October 2007.
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| Achillova pata evoluce.doc | 147 KB |
- Přidat komentář






- 7036x přečteno


Duté, řidké, rozumíte, o čem
Duté, řidké, rozumíte, o čem mluvím... Ptačí kosti nejsou toliko pevné, neboť musí být lehčí, než kosti jiných živočichů, aby umožnily létání.
Podívejte se na kostru ptáka, hrudník je silnější, prsní svalstvo "úctyhodné", slouží k mávání s křídly, stačí se podívat na holuba.
Mluvím teoreticky, ale přesně. Nemůžete udělat dinosaura, který bude dobrý letec, ale zároveň perfektní běžec, atd. I pokud by se to podařilo, nezůstal by přeci žádný důvod vyvíjet se směrem k ptákům.
Žádný mutantní prvek mezi dinosaury a ptáky se skutečně nenašel, archeopteryx jím není:
(6) RNDr. Petr Švec píše, že také "...nejasným a částečně i tajemným, i když řadou hypotéz vysvětlovaným, zůstává nadále původ ptáků. " (7) RNDr. Zbyněk Roček nás informuje, že archeopteryx nemůže být nadále považován za spojovací článek mezi ptáky a plazy.
Navíc se našel v roce 1986 zkamenělý pták, který ač starší než Archeopteryx, má ještě blíže k moderním ptákům. (Protoavis, svrchní trias; Fossil bird shakes evolutionary hypothesis, Beardsley, Nature 1986)
Rozdíly mezi ptáky a dinosaury jsou pořád velké, hlavně v rozložení svalové hmoty.
Nikoli, létaví ptáci neumí dobře plavat, někteří se umí do vody potopit a zase vyplavat, ale neumí plavat. Někteří po vodě umí plout, ale neumí plavat. Křídla jako taková slouží buď k plavání, nebo k létání.
Tvrdit, že se tučňáci postupně učili plavat je jako tvrdit, že lidé, kteří neumí plavat zdaleka tak dobře, jako mořští predátoři, se rozhodli skočit do moře a začít trávit většinu svého života v něm, ačkoli umí chodit lépe než plavat a na souši mají větší pravděpodobnost přežití. Stejně bláznivé jsou úvahy o přeměně dinosaurů v ptáky.
Ano, dokonalý bych měl spíše nahradit slovem perfektně funkční. Dinosauři byli dobří na souši, co by je mělo táhnout do vzduchu, když běhat uměli perfektně?
Chybné úvahy
Ahoj Davide,
píšete: "Máte dinosaura, který je ve svém prostředí perfektní"
Perfektní je pojem relativní. Perfektní neznamená, že může být ještě lepší. Ostatně žádný organismus není dokonalý...
píšete: "Náhle z nějakého nepochopitelného důvodu začnou tomuto dinosauru řídnout kosti, začne mu růst hrudník, aby někdy v budoucnu mohl létat"
Proč by mu z nepochopitelného důvodu začaly řídnout kosti? Ptáci mají řídké kosti? Nepletete si to s dutými kostmi? Mnoho dinosaurů mělo duté kosti včetně velkých dinosaurů jako byl tyrannosaurus rex. Proč měli tito dinosauři duté kosti? Kvůli letu? Tyrannosaurus?
Začne mu růst hrudník? Proč? Podívejte se na kostru archaeopteryxe: http://www.skeletaldrawing.com/Archaeopteryx/archaeopteryx_WDC_small.jpg
Jak významně se odlišuje od například Compsognatha? Viz http://www.dorlingkindersley-uk.co.uk/static/clipart/uk/dk/exp_dinosaur/...
"Náhle máte tvora, který se z dokonalého dinosaura stává něčím mezi, neumí pořádně létat"
Kde toto stádium vidíte? Compsognathus a Archaeopteryx. Nelétavý dinosaurus a první prapták. Podobnost - zarážející. V čem je Archaeopteryx v nevýhodě proti compsognathovi?
"Tučňák umí výborně plavat, má torpédovitý tvar těla, o létání se mu ani nezdá. Pokud jeho vývoj směřoval od létavého ptáka k nelétavému, pak mezi ním a létajícím ptákem muselo být něco mezi, s odlišným peřím, tukovou vrstvou. Neuměl pořádně létat ani plavat, další příklad nelogického jednání fylogeneze, tak to prostě fungovat nemohlo"
Jistěže to tak fungovat nemohlo. Však také nikdo netvrdí, že to tak fungovalo!
Polemizujete se svou zkreslenou představou evoluce. Proti tomu nic nemám. Ale nemůžete říkat, že vaše představa evoluce je nelogická a proto je evoluční teorie chybná!
Už jsem vám napsal, že létavý pták může být stejně dobře výborným plavcem a dokonce potápěčem. A přesto může velmi dobře létat. A i kdyby létal špatně, tak to ještě neznamená, že je v nevýhodě. Záleží jaký druh života žije. Kiwi také nelétá. Je snad proto výrobním zmetkem?
Předek tučňáka mohl velmi dobře létat stejně jako plavat. Pravděpodobně neplaval tak dobře jako dnešní tučňáci, ale to přece nevadí. Proč by mělo!
"Tím, že si vytvoří nějaké pahýly, se nepřizpůsobuje svému okolí, protože křídla by se z nich měla stát až po velice dlouhé době..."
Jaké pahýly? Podívejte se na fosílie praptáků! Od předních končetin dinosaurů k nerozeznání.
Jeholornis: http://www.skeletaldrawing.com/psgallery/images/jeholornis.jpg
Sapeornis: http://www.skeletaldrawing.com/psgallery/images/sapeornis.jpg
Confuciornis: http://www.ldeo.columbia.edu/edu/dees/courses/v1001/images/confuciusorni...
člověk je primát
Zdravím Howto,
člověk *je* primát, co jse asi chtěl řící je, že s ostatními primáty nemáme společného předka.
Humorná historka na toto téma přímo od Kena Millera:
http://www.youtube.com/watch?v=7gFsKxvmZqk (~4min)
S pozdravem
Vitas
Teorie o vzniku člověka z opice dnes nezastává ani evolucionář
Myslím, že achylova pata jednoznačně dokazuje, že se člověk nemohl vyvinout z opice. Dokonce bych řekl, že něco takového již netvrdí ani evolucionisté. Ti říkají, vznikli jsme z primátů a zda mezi ně zařadit některé druhy opic, to stále řeší. Pokud by se mezi opicemi nenašli vhodní primáti, nezbývá, než se této lživé teorie vzdát a tvrdit, že člověk byl od počátku člověkem.
Ne, tak jsem to trefil dobře,
Ne, tak jsem to trefil dobře, já dneska nějak nevnímám. Pardon....
Pro Telestu
Máte dinosaura, který je ve svém prostředí perfektní, svá vejce nezahřívá křídly, žádná nemá a nepotřebuje. Náhle z nějakého nepochopitelného důvodu začnou tomuto dinosauru řídnout kosti, začne mu růst hrudník, aby někdy v budoucnu mohl létat(počítejme v milionech let, chcete-li). Náhle máte tvora, který se z dokonalého dinosaura stává něčím mezi, neumí pořádně létat, má obrovskou prsní svalovinu, pro kterou nemá zatím využití. Mě se to od jeho vývoje zdá nezodpovědné uvrhnout ho do takové nevýhody oproti ostatním živočichům, a jak to vůbec mohli přežít...
Mnozí ptáci využívají svá křídla jinak, ale jejich těla jsou také odlišná. Tučňák umí výborně plavat, má torpédovitý tvar těla, o létání se mu ani nezdá. Pokud jeho vývoj směřoval od létavého ptáka k nelétavému, pak mezi ním a létajícím ptákem muselo být něco mezi, s odlišným peřím, tukovou vrstvou. Neuměl pořádně létat ani plavat, další příklad nelogického jednání fylogeneze, tak to prostě fungovat nemohlo, evoluce se má přizpůsobovat svému okolí, neumí tedy myslet dopředu. Snaha o možnost létat bez jakéhokoli efektu po pár milionů let nedává smysl, evoluce si má přeci uvědomovat jen svoje současné okolí. Tím, že si vytvoří nějaké pahýly, se nepřizpůsobuje svému okolí, protože křídla by se z nich měla stát až po velice dlouhé době...
Pardon, to mělo být k jiné
Pardon, to mělo být k jiné diskuzi.
Máte dinosaura, který je ve
Máte dinosaura, který je ve svém prostředí perfektní, svá vejce nezahřívá křídly, žádná nemá a nepotřebuje. Náhle z nějakého nepochopitelného důvodu začnou tomuto dinosauru řídnout kosti, začne mu růst hrudník, aby někdy v budoucnu mohl létat(počítejme v milionech let, chcete-li). Náhle máte tvora, který se z dokonalého dinosaura stává něčím mezi, neumí pořádně létat, má obrovskou prsní svalovinu, pro kterou nemá zatím využití. Mě se to od jeho vývoje zdá nezodpovědné uvrhnout ho do takové nevýhody oproti ostatním živočichům, a jak to vůbec mohli přežít...
Mnozí ptáci využívají svá křídla jinak, ale jejich těla jsou také odlišná. Tučňák umí výborně plavat, má torpédovitý tvar těla, o létání se mu ani nezdá. Pokud jeho vývoj směřoval od létavého ptáka k nelétavému, pak mezi ním a létajícím ptákem muselo být něco mezi, s odlišným peřím, tukovou vrstvou. Neuměl pořádně létat ani plavat, další příklad nelogického jednání fylogeneze, tak to prostě fungovat nemohlo, evoluce se má přizpůsobovat svému okolí, neumí tedy myslet dopředu. Snaha o možnost létat bez jakéhokoli efektu po pár milionů let nedává smysl, evoluce si má přeci uvědomovat jen svoje současné okolí. Tím, že si vytvoří nějaké pahýly, se nepřizpůsobuje svému okolí, protože křídla by se z nich měla stát až po velice dlouhé době...
Zdravím Vás Libore, mě Vaše
Zdravím Vás Libore,
mě Vaše obhajoba kreacionismu přijde poněkud krátkozraká. Nezlobte se. Vy se stále odvoláváte na realitu, na zdravý rozum, pozorování a fakta. Ale Vaše teze o inteligentním konstruktérovi, který stvořil vesmír neodrážejí ani jedno z toho. Ukážu Vám, co se mi nezdá a budu rád, pokud mi to vysvětlíte...
"Otázka kterou tady, milý Anonyme, řešíme, je: "Potvrzuje přírodní věda inteligentní původ vesmíru, života a člověka či nikoliv?" Neznám - ani jako člověk ani jako věděc, který se už 10 roků pohybuje na akademické půdě - jediný přírodovědecký objev (proces nebo zákon) - ba ani filozofický argument - že by opak byl pravdou."
Je snad tak těžké prokázat, že inteligence je závislá na hmotě? Nebo snad znáte libovolnou inteligenci, která by neměla hmotný charakter? Tvrdíte, že neznáte jediný přírodovědecký a ani filozofický argument, který by tvrdil, že vesmír nemá inteligentní původ. Není však to co jsem napsal právě tím argumentem? Podle Vás pravděpodobně není. Proč?
No a jestli neznáme jeden jediný případ inteligence, která by neměla hmotný charakter, tak jak můžete tvrdit, že existuje inteligence nehmotná? Nebo je podle Vás onen konstruktér vesmíru hmotný? Pokud není, jak víte, že je inteligentní?
"odporující nejen vědecké praxi ale i naší každodenní zkušenosti."
Můžu se zeptat, kde se Vaše každodenní zkušenost setkává s nehmotnou inteligencí? Tvrdit, že důkaz nehmotné inteligence je život jako takový, je argumentací v kruhu, což jistě uznáte. A jako takový je tento argument bezcenný...
"a také jsem chtěl zdůraznit, že veškeré objevy přírodních i jiných věd nejsou v rozporu s představou inteligentního původu vesmíru, života a člověk"
S tím s Vámi souhlasím. Ostatně ani žádný objev přírodních i jiných věd není v rozporu například s představou Matrixu. Je to proto, protože jsou to filozofiské konstrukce, které "si hrají" s pro vědu neuchopitelnými věcmi. Jako je například onen boží zásah. Jistě naprosto nic nebude odporovat boží tvůrčí činnosti. Jak by taky mohlo když se jedná o nefalzifikovatelné myšlenkové konstrukce a jako takové nepatří do oblasti přírodních věd!
Proto také není ID a kreacionismus považován za vědeckou disciplínu!
"Biblický kreacionismus je nejen po vědecké stránce v pořádku"
Biblický kreacionismus je nefalzifikovatelný. Jaký je mezi ním a například teorií o tom, že jsme byli stvořeni před minutou s implantovanými myšlenkami rozdíl? Co je na tom vědeckého? Jak může být vědecké něco, co počítá s nevyspitatelnými zásahy z venku - které nelze dokázat a ani vyvrátit! Taková věda je k ničemu a ani to být věda nemůže. Protože neřeší problémy, ale pouze je odsouvá jinam do nevyvratitelných představ.
Zdravím Davide, píšeš: "U
Zdravím Davide,
píšeš: "U ptáků tomu tak není a ani nemůže být. Ptačí křídla buď létají, nebo nelétají, pokud by pták (dinosaurus?) neuměl létat a k tomu by se musel tahat s křídly, která jsou nemotorná, přitom měl velice lehké a dosti křehké kosti, byl by v obrovské nevýhodě, kterou by si jeho fylogeneze "nemohla dovolit"."
Nechápu... křídla ptáků buď létají nebo nelétají. No a? Křídla dinosaurů také mohla létat a nelétat. Pokud nelétají, tak plní jinou funkci. Navíc u mnoha ptáků křídla kromě létání plní řadu dalších funkcí. Například jsou výborným inkubátorem vajec! A to ani pták nemusí létat. Nebo jsou křídla výborným prostředkem pro dvoření samic. A přesto pořád nemusí létat (i když klidně mohou). Pštros využívá například obě tyto funkce a přesto nelétá. Alkouni například pomocí svých křídel výborně plavou (potápí se do více než 100m hloubky). A také létají. Ani jeden z dotyčných ptáků nemusí nutně létat a přesto má pro svá křídla dokonalé využití. Létání je jen další výhodou...
"že jim jejich vývoj "přišil" křídla, která je omezovala a význam měla mít až po generace za několik milionů let."
Já si například dokážu velmi dobře představit dinosaura, který má pestrobarevné peří na předních končetinách, které jsou téměř stejné jako u Archaeopteryxe, ale ještě stále neslouží k letu. Taková křídla jsou výborná jak k námluvám, tak například k zastrašení nepřítele nebo se s nimi dají krásně zahřívat vejce... Také když se takový dinosaurus vyšplhá do větví stromů a omylem uklouzne, tak mu takové peřím porostlé přední končetiny ubrzdí pád a tím se nezraní. Od takového využití je už jen krůček k neaktivnímu letu a posléze k letu aktivnímu.