Evoluce: znamená obecně vývoj, neřízený spontánní proces k vyšším, složitějším a komplikovanějším strukturám. Žel, často se toto slovo neoprávněně (mylně) používá na popis třeba růstu živých organizmů, nebo pokrok vědy a techniky či obecně nějakou změnu – což nemá s evolucí (neřízeným vývojem) nic společného! Je to termín zavedený sice až po Darwinově smrti, ale protože jeho základní myšlenkou je opak kreace (viz výše), byl samozřejmě tento názor znám už před Darwinem; ten jej jen více rozvinul a způsobil jeho masové rozšíření. Zastánci evoluce (darwinisté, evolucionisté) tvrdí, že celý svět vznikl "samovývojem", evolucí, tedy bez projektu a záměru inteligentního tvůrce. Protože darwinovské procesy (evoluční procesy) dnes nikde nefungují a neživé soustavy (bez vnitřního programu) vykazují  pravý opak evoluce, tedy devoluci, degeneraci, či morfolýzu, tj. zhoršování funkčnosti (rozvolňování struktury, stárnutí), vzrůst entropie a samovolný pokles informačního obsahu, a v živých organizmech pozorujeme často stagnaci, porušení či ztrátu genů i metabolické aktivity, zakrňování a vymírání, evolucionisté potichu během druhé poloviny 20. století předefinovali význam slova evoluce. Místo evoluce jakožto původně procesu „vzhůru“, tedy procesu dlouhodobého samovolného vzniku nové struktury a informace z neuspořádanosti, homogenity a singularity bez inteligentního tvůrce a předchozí informace, používají dnes toto slovo (zcela neoprávněně a často zmatečně) jako synonymum pro každou změnu. Jakákoliv samovolná změna v živé i neživé soustavě je dnes evolučními ideology vyhlašována jako „evoluční změna“, ať už jde o zakrnění, zhroucení systému, ztrátu, vymření, stagnaci atd. Tím ovšem původní pojem (evoluce coby samovolného pokroku ve vývoji) ztratil smysl. A protože evoluci v původním smyslu toho slova nelze v současnosti nikde prokázat, nezbývá evolucionistům než věřit, že k ní v dávné minulosti došlo. To už ale není přírodní věda, nýbrž dějepis a ideologie. Jde vlastně o moderní náboženství bez Boha.