Proč je víra v Boha matematicky přijatelnější než víra v evoluci?
Proč je víra v Boha matematicky přijatelnější než víra v evoluci?
Dr. Josef Kajfosz
(Výňatek z knihy „Nevěřícím přátelům“, str. 28 – 31. Dr. Josef Kajfosz je jaderný fyzik.)
A nyní k otázce vývoje. Je to vlastně problém uspořádání. Čím vyšší forma existence, tím vyšší je její stupeň uspořádání. Některým připadá snadnější přijmout prvotnost hmoty a druhotnost vědomí než naopak, protože hmota představuje bezpochyby nižší stupeň uspořádání. Dovedou si snadněji představit vznik jednoduššího než vznik složitějšího. Zápasí pak ovšem s problémem, jak se z jednoduchého vyvinulo složité. Vede to ke koncepci evoluce, spočívající v tom, že se během doby pozvolna zvyšoval stupeň uspořádání, objevovaly se stále složitější formy hmoty, až nakonec se tímto způsobem vyvinulo i vědomí. Naproti tomu koncepce stvoření spočívá v tom, že uspořádání hmoty je následkem vnějšího zásahu rozumné bytosti.
Srovnejme krátce tyto dvě koncepce. Jde vlastně o srovnání účinnosti dvou způsobů zvyšování uspořádání hmoty: náhodou a cílevědomým jednáním. Za tím účelem proveďme v myšlenkách tento experiment: Mějme krabici a v ní dvacet kostek od hry „Člověče nezlob se“, s tečkami od jedné do šesti na jednotlivých stěnách. Požadujme uspořádání této soustavy kostek, totiž stav, kdy všechny kostky jsou otočeny šestkou nahoru, jakožto příklad nějakého uspořádání, jež se vyskytuje v přírodě. Pokusme se dosáhnout tohoto cíle nejprve pomocí náhody. Zatřeseme krabicí, čímž umožníme náhodné přeskupení poloh, a pak zjistíme, bylo-li dosaženo cíle, tj. zda jsou všechny kostky otočeny šestkami vzhůru. Není-li tomu tak, proces opakujeme. Ať jedna taková operace trvá pět vteřin. Za jak dlouho můžeme očekávat požadovaný stav?
Matematik snadno spočítá, že k tomu dojde průměrně jednou za šest na dvacátou operací, čili průměrně jednou za 580 milionů let. Nyní budeme tentýž cíl realizovat cílevědomým jednáním rozumné bytosti. Přivolám-li ke krabici svoji čtyřletou vnučku a požádám-li ji, aby dala všechny kostky šestkou nahoru, udělá to za minutu, maximálně za dvě. Zásah intelektu tedy zkrátil dobu nutnou k docílení tohoto uspořádání asi sto bilionkrát, čili zhruba na jednu stobiliontinu. Kdybychom počet kostech v krabici zvýšili na třicet, vzrostla by doba nutná k náhodnému uspořádání 6 na 10krát, čili více než 60 000 000 krát, kdežto doba nezbytná k uspořádání cílevědomým jednáním pouze jeden a půlkrát.
Někdo snad může namítnout, že pravděpodobnost uspořádání náhodou lze zvýšit použitím velkého množství krabic. Jistě je tomu tak. Kdybychom zaměstnali 580 milionů pracovníků, dali každému z nich krabici s dvaceti kostkami a kdyby jimi pohazovali nepřetržitě předepsaným způsobem, mohl by některý z nich získat uspořádání již v prvním roce.
S třiceti kostkami by tato gigantická továrna dala první výrobek zhruba za 60 milionů let. Uvažme však také, že jsme vlastně v našem experimentu intelekt zcela nevyloučili. Po každé operaci je totiž třeba zjistit stav, a v případě, že došlo k uspořádání, experiment okamžitě přerušit. Jinak totiž hned při dalším hodu docílené uspořádání bezpochyby nenávratně zmizí.
A kdo to má zjišťovat v přírodě? Kdo má náhodně získaná částečná uspořádání kontrolovat a udržovat ve stabilitě, a tím umožňovat další stupně evoluce? Rozhodně se k tomu nehodí náhoda. Svěříme-li uspořádanou soustavu náhodě, získané uspořádání rychle zmizí.
Odpověď stoupenců evoluce bude patrně znít tak, že uspořádání pomáhají udržovat přírodní zákony. Jejich povaha musí být tedy taková, aby různým formám uspořádané hmoty byla zajištěna časová stabilita. Odkud se však vzaly takové zákony? Vyloučíme-li cílevědomé jednání při jejich vzniku, pak zákony musejí být taktéž dílem náhody. Jak však mohou náhodně působící zákony cílevědomě napomáhat růstu uspořádání hmoty, a tím umožňovat a zajišťovat průběh evoluce? Stoupencům evoluce zbývá jen odpověď: „Je to náhoda“.
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| Pravděpodobnost uspořádanosti.doc | 37.5 KB |
- Přidat komentář






- 7988x přečteno










Ale no tak...
"kdyz je tu zminka o ty matice, chtel bych se zastancu evoluce zeptat, jak se definuje nahodna funkce? co je podle vas nahoda? opira se na tom cela vase teorie, ale zamyslete se nejdriv nad tim pojmem co vlastne znamena..."
Nejdřív by jsi se měl zamyslet ty. A nastudovat si nejrůznější teorie popisující náhodu. Je jich celkem dost. Frekventistická teorie pravděpodobnosti a Bayesiánská teorie pravděpodobnosti jsou dvě nejběžnější.
Naprosto debilní myšlenka
Uvedená myšlenka je naprosto idiotská. Proč? Protože my jsme v oné uvedené krabici a vidíme všechny šestky. Co z toho plyne? Vůbec nic. Jen malá mysl, omezená na jednu krabici a na to, co vidí běžně kolem sebe (lidi a lidské výrobky) z toho usuzuje Boha.
A přitom my už vidíme všechny možné krabice kolem sebe, které nemají ty kostky s šestkama. V naší sluneční soustavě je to kolik? 7 Planet, sedm dalších krabic. A kolik ve vesmíru? Mnohem víc. A to nemluvím o hypothéze multivesmírů.
Faktem tedy je, že existuje miliardy krabic, s kterýma bylo zaštěrkáno. A to po milióny let.
A to se ignoruje to, že jsou tu síly, které fungují proti entropii. Jak chemické síly, kdy některé látky jsou stabilnější, než jiné (a tedy spíše utvářejí struktury), tak gravitace.
Tedy, pro člověka, který si nehledí jen na špičku nosu, ale hledí i kolem sebe, je matematicky přijatelnější evoluce. Protoě má zkrátka více informací. A nemusí všecko porovnávat s biblí, jestli tu informaci může přijmout nebo ji zavrhnout jako herezi.
to host -náhoda
ad ok, to beru, a cim se ten proces ridi? Tim chci rict ze vsechno ma svoji pricinu, teoreticky se da popsat nejkou funkci.
Třeba kvantovým principem neurčitosti. Nebo klidně i deterministicky nějakým hodně složitým (takže s předem neznámým výsledkem) procesem.
ad S tou funkci jsem na mylsi funkci jako takovou,
Funkce má celkem dost významů - něco jiného znamená v obecné matematice, v kybernetice, v biologii, v armádě, nebo ve společenských vědách.
jako jak si mam predstavit tu "nahodilost", napr. jednou nejakymu cislu nebo cemukoliv priradim urcity cislo ci neco a po chvilce tomu pak priradim zas neco jinyho, chapete?
Máte na mysli funkci dvou proměnných - čísla (či "něčeho") a času. A podle toho, že přiřazování přisuzujete sobě (píšete v první osobě), tu funkci chctete sám osobně (nenáhodně) realizovat.
ad Nicmene tady uz je pak nutno ujasnit co se rozumi pod pojmem nahoda, pokud je to jak jste napsal nejakej ten proces (kterej by se mel tedy ridit podle urcitych zakonitosti) tak je zbytecny o tom bavit.
ok. Pokud debatu o kvantové mechanice, špatné podmíněnosti soustav, bifurkacích, a mnoeém dalším považujete za zbytečnou, ušetříme oba dost času.
ok, to beru, a cim se ten
ok, to beru, a cim se ten proces ridi? Tim chci rict ze vsechno ma svoji pricinu, teoreticky se da popsat nejkou funkci.
S tou funkci jsem na mylsi funkci jako takovou, jako jak si mam predstavit tu "nahodilost", napr. jednou nejakymu cislu nebo cemukoliv priradim urcity cislo ci neco a po chvilce tomu pak priradim zas neco jinyho, chapete? Nicmene tady uz je pak nutno ujasnit co se rozumi pod pojmem nahoda, pokud je to jak jste napsal nejakej ten proces (kterej by se mel tedy ridit podle urcitych zakonitosti) tak je zbytecny o tom bavit.
to Martin - náhodná funkce a další
ad jak se definuje nahodna funkce?
Různě. Záleží na tom, co tím myslíte. Pokud tím máte na mysli funkci náhodné veličiny, tak je to náhodná veličina s jinou distribuční funkcí.
Můžete tím také mít na mysli funkci, realizující náhodný pokus. Pak je to funkce, vybírající jev z prostoru jevů dané náhodné veličiny.
ad co je podle vas nahoda?
Podle mne je to označení pro proces, vedoucí k nepřesnostem při předpovědi výsledku nějaké činnosti.
opira se na tom cela vase teorie,
Ne. Evoluční mechanismus funguje klidně i na deterministickém základě. Jedná se z matematického hlediska o neúplné procházení grafu stavového prostoru do šířky, a tak je celkem jedno, kde se začne. Při počítačovém modelování se používá obvykle pseudonáhoda a také to funguje. A fungovalo by to i při procházení v pořadí podle nějakého klíče.
nahoda
Pekna diskuze,
kdyz je tu zminka o ty matice, chtel bych se zastancu evoluce zeptat, jak se definuje nahodna funkce? co je podle vas nahoda? opira se na tom cela vase teorie, ale zamyslete se nejdriv nad tim pojmem co vlastne znamena...
Na co se zapomina
Matematik sotva bude nabozensky fanatik... Navic, u nej muze vira plynout z vnitrniho rozsireneho vnimani.
.
Nachazi se mezi nimi hodne buddhistu, a prakticky zadny nabozensky dogmatismus, pokud inklinuji ke krestanstvi
re matematici a věřící
S tou vírou u matematiků to není zas tak jednoduché. Mám zápisky z jednoho starého zkoumání, a z něj vyplývalo, že religiozita u studentů matematiky dost závisí na abstraktnosti oboru, který studují. Obory blízké praxi (experimentální fyzika, kybernetika) měly poměrně málo věřících studentů, naopak u matematiků, zkoumajících abstraktní struktury bylo věřících celkem dost.
A zase ta matematika ...
Zdravím,
kde začít ?
"je zajímavé, proč sem vůbec uvádíte nějaké argumenty, když o nich nechcete ani přemýšlet. Když se spokojíte jen s autoritou. No budiž."
Myslím, že pokud nejsou tato dvě pojetí aplikována ad absurdum extrémně, tak může jít o postupy, které se vůbec nemusí vylučovat, ba naopak docela dobře doplňovat.
Nikdo nás není specialistou ve všech oborech. A pakliže v nějakém je, tak tu oblast zvládne sám, ale v jiné se raději spolehne na povolanější odborníky zase z té dané jiné oblasti.
To, že přebírám něčí argumenty, přece ještě nemusí vůbec znamenat, že o nich nejsem ochoten uvažovat, či že to nedělám. Ale když se dejme tomu i amatérsky ( = příklad ) zajímám o matematiku a zjistím, že existuje lepší argument nežli můj, protože autorem je člověk, jehož je matematika specializací a je v ní profesionál, tak by ode mě bylo ješitné snažit se za každou cenu prosadit ten svůj selský rozum, jen aby byl můj.
Mě osobně v těchto otázkách vůbec nejde o to, jestli jsem autorem já ( nelpím na tom ) či někdo jiný, více mi jde o to jestli je to dobrý argument. A pakliže zjistím, že je lepší nežli ten můj, či že je ten můj slabší, pak upřednostním prostě ten lepší a ne ten můj. Nerozumím tomu co je na tom zvláštního.
Osobně se nestidím za to, že jako laik jsem povětšinou plagiátor a kompilátor cizích názorů. A když už chci vstoupit do tématu o němž sám moc nevím, ale přesto si subjektivně myslím ( a jistě se mnou někteří nebudou rovněž subjektivně souhlasit ), že k němu mám informace, které by mohly někoho zajímat či jakkoli obohatit ( neříkám, že každého, někoho to nemusí vůbec zajímat ), tak to zde prostě uveřejním a ať si to už každý přebere, jestli je to pro něj argument či nikoli + zda ho toto téma zajímá či nikoli.
Možná se liší naše motivy proč sem ukládáme komentáře. Někdo možná proto, že rád polemizuje, diskutuje, či má vždy pravdu a poslední slovo. To však není můj primární motiv. Já naopak nenalézám potěšení v dlouhých polemikách a sporech o ničem a nevkládám to sem ani tak jako podnět k diskuzi ( i když nikomu nebráním reagovat a pokud mám pocit, že je dotat upřímně a se zájmem míněný, tak většinou i odpovím. Ale nechci odpovídat samoúčelně - i když znám hodně lidí, kteří hodiny plkají či se přou a naplňuje je to uspokojením. Mě nikoli, a abych řekl pravdu, dlouho jsem váhal jaký smysl bude mít vynakládat energii s tímto vysvětlením.
Mě nejde o to lidi přesvědčit o své pravdě. Já něco pouze nabízím ( ala švédský stůl )a kdo chce ať si vezme, kdo nemá chuť, ať nechá být. Opakuju, nejsem typ diskutéra a nediskutuji pro diskuzi samotnou.
Druhým motivem ( který je méně častý, je to, že si z někoho jen utahuju - ale nechci tím nikoho urazit a omlouvám se pokud to tak někdy vyznělo.
Ale zpět k tomu používání autorit. Myslím , že člověk klidně může používat selský rozum a o věcech přemýšlet a přesto se někdy a v něčem i opírat o tvrzení autorit. Ostatně většina z nás je plagiátory, neboť 99,9% informací jseme po narození přejali z výsledků práce těch co byli před námi, a oni taktéž. A i když nějaký vědec dojde k vlastnímu objevu, většinou mu to umožnily elementární základy které mu položili jiní. Isaak Newton kdysi řekl, že dohlédl li dále než jiní, bylo to jen proto, že stál na ramenou obrů.
" Takto můžeme házet po sobě autoritami. Myslím, že diskuze jsou od toho, aby lidé o problému DISKUTOVALI a přemýšleli. K tomu, co je v těch odkazech lze dojít logickou cestou se zdravým rozumem. Nevím proč v tomto případě bazírujete na autoritách. Tudy cesta nevede."
To jsem řekl jen hypoteticky - jako, že by to házení autoritami mohlo být z principu nekonečné, protože na každý z názorů ( vč. odborných ) existuje hned několik protinázorů, takže diskuze může být z podstaty nekonečná a jak přibývají nové objevy, tak informace stárnou a podléhají inflaci slov, takže na každé A lze říci B a na B pak C, atd. A tomu se právě bráním. Jednak mě to časem už nebaví a pak mé časové možnosti jsou omezené, takže si musím vybírat co mě zajímá a co upřednostním a nemohu stále reagovat na vše ani vést seriálové debaty.
Ano, diskuze jsou I od toho, aby lidé diskutovali a jistě také o přemýšlení, ale každý si stanovujeme MÍRU, hranici diskuze. Není v silách nikoho vést nekonečné tahanice o slova a zanechání takové zbytečné diskuze není důkazem nepřemýšlení, spíše naopak, rozumnosti. Kde je napsáno jak dlouhá má být diskuze a kolikrát je diskutující povinen reagovat ? Žádný závazný kodex neexistuje. Může být smůla pro notorického polemika, když narazí na někoho, kdo mu odpoví 1x či dvakrát a pak to utne. Co z toho vyplývá ? snad automaticky, že ten kdo přestal odpovídat, nepřemýšlel, či mu došly argumenty či argumentačně prohrál ? Nemusí to tak být a nikdo není povinen se nikomu omlouvat a vše mu vysvětlovat. Jsme svobodní a ne otroci druhých.
Takže na autoritách nebazíruju vždy, jen když uznám, že jen když reálně uznám, že názor autority je povolanější a lepší než můj. Vy jste tu otázku položil příliš černobíle - jako by mezi oběma krajnostmi, neexistovalo ještě celé spektrum kombinací a variant mezi oběma extrémy.
A že tudy cesta nevede ? To je věc názoru a míry, ale to nemá cenu rozvíjet, protože akceptuju a jsem si vědom, že mi můžete snést horu důkazů, citací, odkazů, vlastních pohledů na což já můžu udělat totéž a vy zase a já opět, atd. takže to nemá řešení ani konec, pokud vám ovšem nejde o to mít vždy poslední slovo, což vám rád umožním
Vaše odkazy si projdu, záměrně jsem to ještě neudělal, aby mě to nesvádělo na ně reagovat ( tedy pokud jsou česky, protože anglicky moc dobře neumím ).
" Stačí? Nestačí? Osobně mě takový typ diskuze ani moc nebaví. Házet po sobě citacemi a odkazy :/ "
Tak v tom se asi DOST LIŚÍME. Mě zase MOC NEBAVÍ vést nekonečné polemiky, jen proto, že to budou za každpou cenu mé názory i kdyby nestály zanic. Myslím, že jsem teď nikoho necitoval a už dost dlouho jsem přemýšlel dost na to abych tu zbytečně zaplňoval místo dlouhým příspěvkem. Jenže, kdybych to řekl jednou větou, či vůbec, asi by jste mě nepochopil. I když by na tom možná stejně nesešlo.
" Co se týče toho světla v genezi. Je hezké, co všechno se dá vyvodit z pár obecných vět. Prostě každý si to může napasovat na to, na co chce. Prostě aby se to hodilo do krámku."
To si nemyslím, ale již nemám prostor, abych to zde natahoval. Jen krátce : je podstatný rozdíl, jestli něčí interpretace textu vychází z překladu ( který je už sám interpretací - pak jde už o interpretaci interpretace, kdežto, když odborník na starověko hebrejštinu, řekne, že původní význam slova je takový a takový, tak jde o kvalitnější a pravděpodobnější argument, než když to nějaký laik bez teologické a jazykové průpravy subjektivně odvodí tak aby to zapadalo do jeho věrouky. Ano, souhlasím, že lze napasovat něco někam, ale odborníka tím neoklamete - možná nějakého fanatického naivku, který má potřebu se nechat vést. Takže jestli se vám to nehodí do krámku, je mi jedno, protože názor znalce hebrejštiny je pro mě směrodatnější než váš. Nebo snad máte nějakou odbornou aprobaci v tomto oboru, či si myslíte, že k porozumění starověkému jazyku stačí selský rozum ?
" Nicméně to nemění nic na výsledku. Kteří vědci se shodnou na tomto pořadí?"
To je to o čem jsem už psal - na každý názor X protinázorů. Takový je svět, změníte ho ? Bohužel nakonec stejně rozhodne vaše subjektivní volba, který z názorů favorizujete, protože nějak lépe zapadá do vašeho vidění světa. Tak to děláme všichni.
"Navíc neodpověděl jste mi na námitku, že kdo by počátek zařadil na konec?"
... ??? - omlouvám se , ale to jsem nepochopil.
Triturus
ZRUŠENO
Opět matematika
Zdravím Triturus,
je zajímavé, proč sem vůbec uvádíte nějaké argumenty, když o nich nechcete ani přemýšlet. Když se spokojíte jen s autoritou. No budiž. Nebudu to psát kompletně sem, jistě se na odkazy podíváte.
Ale jak píšete. Takto můžeme házet po sobě autoritami. Myslím, že diskuze jsou od toho, aby lidé o problému DISKUTOVALI a přemýšleli. K tomu, co je v těch odkazech lze dojít logickou cestou se zdravým rozumem. Nevím proč v tomto případě bazírujete na autoritách. Tudy cesta nevede. Aby za chvíli nebyly komentáře pouze odkazem na knihu citátů a hledej šmudlo! Ale budiž:
Citace John Maynard Smith http://en.wikipedia.org/wiki/Hoyle's_fallacy
Dále například Slepý hodinář od Richarda Dawkinse
http://eprints.gla.ac.uk/4795/1/Gatherer_OBiologyJ_final.pdf
JASON ROSENHOUS: http://www.math.jmu.edu/~rosenhjd/sewell.pdf
Athel Cornish-Bowden and María Luz Cárdenas: http://bip.cnrs-mrs.fr/bip10/hoyle.htm
Já nevím. Stačí? Nestačí? Osobně mě takový typ diskuze ani moc nebaví. Házet po sobě citacemi a odkazy :/
Co se týče toho světla v genezi. Je hezké, co všechno se dá vyvodit z pár obecných vět. Prostě každý si to může napasovat na to, na co chce. Prostě aby se to hodilo do krámku.
Jinak máte pravdu, že to bylo nedorozumění. Nicméně to nemění nic na výsledku. Kteří vědci se shodnou na tomto pořadí? Navíc neodpověděl jste mi na námitku, že kdo by počátek zařadil na konec?