Lidé žijící v různých částech světa mají rozličné tělesné znaky. Patří sem barva kůže, rysy obličeje, tvar vlasů a tak dále. Těmito tělesnými znaky se odlišuje jedna rasa od druhé.

Když lidé běžně mluví o bílých a černých, upozorňují na barvu kůže. Ale lidé také mluví o Španělech, Asijcích, Skandinávcích, Židech a Rusech. Tento druhý způsob rozlišování se netýká tolik tělesných znaků jako zeměpisných, národnostních nebo kulturních rozdílů. Pro většinu lidí je tedy rasová příslušnost určována nejen tělesnými znaky, ale také zvyky, jazykem, kulturou, náboženstvím a národností.

Je však zajímavé, že když někteří lidé píšou o tomto tématu, váhají vůbec použít slovo „rasa“; pokaždé, když se toto slovo objeví, dávají je do uvozovek. Jiní autoři se tomuto slovu vyhýbají úplně a místo toho používají výrazy jako „etnické taxony“, „skupiny“, „populace“ a „variety“. Proč? Je to proto, že se slovem „rasa“ — v tom smyslu, jak je obvykle chápáno — je spojen výrazný podtext a asociace, takže jeho použití bez vhodného objasnění mnohdy zamlží účel rozpravy.

Biologové a antropologové často definují rasu jednoduše jako „poddruh určitého druhu dědící tělesné znaky, jež ho odlišují od jiných populací daného druhu“. Otázkou však je, které znaky se mají použít k popisu různých skupin uvnitř lidského rodu.

Navrhovaly se znaky jako barva kůže, barva a tvar vlasů, tvar očí a nosu, velikost hlavy a krevní skupiny, ale žádný z nich se neprokázal jako plně vyčerpávající měřítko při třídění lidských variet. Je to proto, že neexistuje žádná přirozeně se vyskytující skupina lidí, kde by si všichni jednotlivci byli ve všech těchto znacích podobní.
Vezměme například barvu kůže. Většina lidí si myslí, že lidstvo lze snadno rozdělit podle barvy kůže do pěti ras: bílá, černá, hnědá, žlutá a rudá. Obecně se to chápe tak, že bílá rasa má bílou kůži, světlé vlasy a modré oči. Ve skutečnosti je však mezi příslušníky takzvané bílé rasy veliká rozmanitost v barvě vlasů, očí i kůže. Kniha The Human Species uvádí: „Nejenže dnes není v Evropě žádná populace, kde by většina příslušníků patřila k jednomu typu; nikdy zde žádné takové populace nebyly.“

Skutečně, třídění lidí je těžké, jak uvádí i kniha The Kinds of Mankind: „Zdá se, že všechno, co jsme schopni říci, je toto: ačkoli ne všichni lidští tvorové jsou si podobní a ačkoli můžeme jasně vidět, že se vzhled lidí může lišit v mnoha ohledech, přesto vědci stále ještě nejsou jednotni v tom, kolik kategorií lidí přesně existuje. Neshodli se dokonce ani v tom, jaká kritéria bychom mohli použít, abychom přiřadili lidi k té či oné rase. Někteří vědci by tento výzkum rádi vzdali a řekli, že problém je příliš složitý — že je neřešitelný.“
To všechno možná vypadá záhadně. Jestliže vědci zjevně nemají mnoho problémů při třídění zvířat a rostlin do rodů, druhů a poddruhů, proč je takový problém rozdělit lidstvo do ras?

Podle antropologa Ashley Montagu jsou mnozí lidé přesvědčeni o tom, „že tělesné a duševní vlastnosti vzájemně souvisí a že tělesné rozdíly jsou spojeny s mnohem výraznějšími rozdíly v duševních schopnostech. Tyto rozdíly lze hodnotit IQ testy a kulturními úspěchy dané populace.“

Vzhledem k tomu, že rasy mají odlišné tělesné znaky, jsou mnozí lidé přesvědčeni o tom, že některé rasy jsou intelektuálně vyšší a jiné nižší. Montagu však označil takový způsob uvažování za „nejnebezpečnější lidský mýtus“. Další odborníci s ním souhlasí.

Morton Klass a Hal Hellman v publikaci The Kinds of Mankind vysvětlují: „Jednotlivci samozřejmě jsou odlišní; v každé populaci jsou géniové a idioti. Přes veškerý tento výzkum nenašli však zodpovědní vědci žádné přijatelné doklady o nějakých genetických rozdílech mezi populacemi, pokud jde o inteligenci nebo schopnosti.“

Rozhodující není jen genetická výbava Noeho, ale v potaz (když už to hypoteticky řešíme - protože to nikdy nezjistíme)je nutné vzít i genetickou výbavu jeho manželkky a pak i následně tří manželek jeho tří synů, takže zde máme 5 možných genetických výchozích variací, které se spolu mohly nakombinovat. Osobně si nemyslím, že Noe a vůbec už ne Adam byli běloši, či černoši nebo asiaté. Nic z toho - to je jen pozdější evropská projekce církve, že Adam i Noe byli zobrazováni jako běloši a Noemovi synové jako každý zastupující jednu z ras, ale to je hloupost. A i tohle je spekulace, protože o tom nemáme informace pro ani proti.

Rasa je prostě jedna z částečně izolovaných populací s určitým genovým vybavením, do nichž se rozdělil lidský druh během svého raného zeměpisného rozšíření a po něm. Na každém z pěti hlavních zemských kontinentů se vyvinula zhruba jedna rasa. . . Člověk se během této dějinné fáze vskutku geneticky rozlišil a můžeme měřit a zkoumat výsledky tohoto odchýlení na tom, co dnes zbývá ze starých geografických ras. Podle očekávání odpovídá odchylka míře izolace. . . Když na kontinentech probíhalo formování ras a po celém světě byly tisíce populací uzavřeny do izolovaných genetických skupin, vytvořily se ve frekvenci genů rozdíly, jež nyní vidíme. . . Paradox, před nímž stojíme, je ten, že každá skupina lidí se navenek jeví odlišná, ale pod těmito rozdíly je základní podobnost.
Když by tedy byla určitá skupina lidí již záhy v lidských dějinách izolována od jiných a sňatky se uzavíraly uvnitř této skupiny, zdůraznily by se v jejich potomstvu určité význačné kombinace genetických rysů.

To jsem rád, že vám informace ode mě chodí
Mějte se fajn.

Ačkoliv nevěřím že život vznikl náhodou, k přesnosti biblických bájí jsem skeptický. Pokud by před pár tisíci lety zůstalo na světě jen 8 lidí, jaktože jsou dnes na světě tři jasně rozpoznatelné lidské rasy? Tohle myslím pravda nebude, stejně jako stvoření světa před 6000lety.Za 6000 let se pohoří nezmění v pahorkatinu vlivem povětrnostních vlivů, tohle narozdíl od radiokarbonové metody zpochybnit nelze. Noe byl podle mne jan lokální záležitost.

Otepluje se rychlostí 0,3 stupně za století a dnešní průměrná teplota Země je 18 stupnů. Čísla jsem si vymyslel, což ale není podstatné, protože nějaká podobná průměrná teplota existuje a interval, ve kterém teplota prokazatelně roste, se dá snadno najít. Dokonce se dá najít interval, ve kterém teplota roste o předem zvolených 0,3 stupně. Atd.

Když ovšem extrapolujeme teploty do minulosti, před 60 stoletími (6000 let) byla teplota na nule. Dříve tudíž nemohl život existovat, protože by umrzl. Což nám opět dává indicii, že svět byl před 6000 lety stvořen bohem.

A nějaký milion let zpět? To by průměrná teplota klesla k nějakým minus třem tisícům stupňů, tedy pod absolutní nulu. Je tedy přesvědčivě dokázáno, že svět musí být mladý, mnohem mladší než milion let.

ad Teď nějak nerozumím, tedy zpochybňujete část exponentu - tj. dosazený průměrný roční přírůstek pozorovaný za posledních 400 let - to jest r=0,456% (0,00456)?

Ano. Zpochybňuji jak metodiku samotnou, tak exponent, který podle mne není v souladu ani s touto (špatnou) metodikou.

ad Nakonec např. i na tomto známém proevolučním webu je tento průměrný roční přírůstek 0,45% (0,0045) použit k výpočtu.
Výpočet tam provedený pouze prokazuje nesmyslnost celé metodiky. Prostě ji použili včetně exponentu, aby ukázali, že je špatná.

ad Ohledně Vašeho určení průměrného ročního přírůstku na r=0,6% (0,006 do vzorečku) za posledních 400 let přece velmi záleží na tom, ke kterému cílovému roku toto vztahujete. Předpokládám, že k současnosti. U vědeckého propočtu uváděného v článku tomu patrně tak nebude, ale nemám zatím k tomu bližší informace, jak jsem již zmiňoval.

Přes půl procenta se dostaete pro každý interval 400 let, který má konec po roce 1960. Článek se odvolává na koncový stav 6,5 miliardy, který nastal v roce 2006. Ať vezmete jako počátek jakékoliv datum po roce 1500, bude ten průměrný přírůstek opět větší, než půl procenta.
Koneckonců: spočítejte si to. Koeficient přírůstku dostanete jako ln(P1/P0)/T, kde P0 je počet lidí na začátku, P1 na konci, T období v letech a ln je přirozený logaritmus . Pokud to chcete v procentech, vynásobte výsledek 100. Výsledek je možné se zanedbatelnou chybou počítat i jako 1-(P1/P0)^(1/T) - neboli jako T-tou odmocninu z relativního přírůstku, zmenšenou o 1.
Jsou v tom započtena narození i úmrtí - pokud zjišťujeme jen počet živých lidí, je v tom automaticky zahrnuto obojí.

Zdravím, děkuji Vám velice, objevil jsem se tu včera jen na chvíli a neměl jsem čas se podívat.

Zdravím, píšete:
Podle mne si autor zvolil takový exponent, aby tmu to vyšlo a určil takový rok mezi, aby se populační křivka protla s exponencielou, danou tím koeficientem. Soudě podle toho, že neprovedl kontrolu na žádné jiné body než ty tři (potopa, rok 1600 - který navíc asi odhadl blbě - a dnešek), tak o slabině (nebudu říkat podvodu) věděl. Jinak by se jistě pochlubil tím, jak mu to sedí jindy.
A pokud se podíváme na rok 1600, kdy na světě podle odhadů už žilo už přes půl miliardy lidí, tak průměrný růst je od té doby zhruba 0,006 - neboli o dost víc, než vyšlo tomu pánovi v knihovně (0,00438). Nějak mi v tom článku chybí i to, z čeho přesně čerpal zdrojová data.
Teď nějak nerozumím, tedy zpochybňujete část exponentu - tj. dosazený průměrný roční přírůstek pozorovaný za posledních 400 let - to jest r=0,456% (0,00456)?
K textu:
PRŮMĚRNÝ roční přírůstek (narození minus úmrtí) bude lehce pod polovinou jednoho procenta v celé zaznamenané historii. Skutečné číslo je 0,456 %. Toto je vědecký propočet, který byl získán z přibležně 400leté zaznamenané historie populace.
žel opravdu autor neuvádí zdroj a mně se zatím nepodařilo jej získat. Patrně toto určení vyplývá např. z informací uložených zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/World_population
Nakonec např. i na tomto známém proevolučním webu: http://planetopia.webzdarma.cz/index.php?target=nezarazene&item=100
je tento průměrný roční přírůstek 0,45% (0,0045) použit k výpočtu.

Ohledně Vašeho určení průměrného ročního přírůstku na r=0,6% (0,006 do vzorečku) za posledních 400 let přece velmi záleží na tom, ke kterému cílovému roku toto vztahujete. Předpokládám, že k současnosti. U vědeckého propočtu uváděného v článku tomu patrně tak nebude, ale nemám zatím k tomu bližší informace, jak jsem již zmiňoval.
I z těchto důvodů se nebudu zatím vyjadřovat k některým dalším závěrům, které tu byly v mezičase i Vašimi kolegy odvozeny.

Ano jistě, takhle nějak je to jednoduché.

A pro méně chápavé: KTE tím chtěl říct, že právě těmto trivialitám (které navíc ještě stejně spočítají blbě, viz. dnešní připomínka Šťoury) říkají kreacionisté "věda"

Davide, nechal jsem vám na guestbooku vzkaz jako odpověď na váš dotaz na mou adresu, ale dlouho jsem vás nemohl zastihnout.

Triturus