Jean K. Lightnerová, DVM, MS
(Z Creation Matters, ročník 17, číslo 3, květen/červen 2012, str. 5, přeložil M. T.)
Co jsou to poskládané hierarchie? Dokazují evoluci?
Poskládané (hnízdovitě uspořádané) hierarchie představují způsob uspořádání položek tak, že jedna či více z nich je zahrnuta do širší kategorie (širších souvislostí). Jde o běžný způsob, jak věci třídit, a lze ho použít pro oblečení, domy, předměty ze stříbra, dopravní prostředky, a tak dále (obrázek 1). Poskládaná hierarchie se užívá rovněž pro třídění živých organizmů (obrázek 2).
Často se tvrdí, že evoluční teorie předpovídá, že vývoj života bude možno znázornit takovou žebříčkovou poskládanou hierarchií (jednotným rodokmenem) (1). Čím jsou prý dva organizmy příbuznější, tím více společných rysů by měly mít. Tvrdí se, že právě takový obrázek nám poskytuje pozemská biosféra i fosilní záznam. První pokusy sestavit rodokmen života samozřejmě nedělal Darwin ve svém Origin of Species (Původ druhů), nýbrž datují se nejméně již od dob Aristotelových (1), takže ve skutečnosti evoluční teorie maximálně papouškuje již mnohokrát řečené, a rozhodně nic nepředpovídá.
Zatímco někteří tvrdí, že zmíněný vzorec (rodokmen) musí „hrát“, dochází-li k evoluci, jiní s tím nesouhlasí. Poztrácí-li se prý kdysi vyvinuté znaky, a jsou do značné míry nahrazovány úplně jinými, pak k žádnému uspořádanému rodokmenu nedojdeme. Takže ve skutečnosti prý evoluční teorie s žádnou podobnou předpovědí neoperuje. Naopak, je prý dostatečně přizpůsobitelná na to, aby dokázala postavit jak klasický poskládaný rodokmen, tak jakýkoli jiný vzorec reality. Dále se poukazuje na to, že zmíněný klasický rodokmen odpovídá spíše kreacionistickému modelu (3). Zajisté, protože vzhledem k tomu, že si takto často věci kolem sebe „organizují“ sami lidé, je možné, že Bůh stvořil život podle tohoto vzorce, aby nám pomohl vyznat se ve světě kolem nás.
Obrázek 1. Dopravní prostředky lze uspořádat do úhledně poskládané hierarchie podle toho, jaký primární zdroj pohonu používají. Zde ji znázorňujeme jako kladogram (schéma užívané standardně v biologii) dopravních prostředků.
Existují však určité pochybností o tom, zda život lze vtěsnat do hierarchického vzorce tak dokonale, jak se často tvrdí. To platí zejména o způsobu, jakým se znázorňuje evolucionistická myšlenka univerzálního společného předka. Například u ptáků se nyní uvažuje o četných změnách v taxonomii založených na poznatcích z testů hodnotících podobnost sekvencí DNA (4). Je-li představa o společném předku správná, předpokládali bychom, že vzhledově podobní živočichové si budou podobní do téže míry na úrovni DNA. Často tomu však tak není, takže evolucionistům nezbývá než vysvětlovat mnoho fyzických podobností jako konvergence; tzn., že se týž znak vyskytuje u dvou různých druhů, a nejde přitom o druhy, které by měly společného předka.
Tenhle zádrhel se neomezuje jen na ptáky. I u savců dochází k četným taxonomickým přesunům. Například bércoun je malý savec podobný hlodavcům, který býval řazen k ostatním vzhledově podobným savcům, jako jsou rejsci a tany. Nyní jsou tito savci taxonomicky hodnoceni úplně jinak: bércoun je nyní považován za blíže příbuzného slonům a kapustňákům; tany jsou považovány za blíže příbuzné opicím a letuchám; a rejsci jsou řazeni ke skotu a velrybám. Další bizarní skupinou jsou koně řazení blíže k netopýrům a psům než k jiným kopytníkům jako třeba skotu (Nishihara et al., 2006).
Kreacionistovi však tyhle bizarní skupiny zase tak bizarní nepřipadají. Pouze svědčí o tom, že rejsci, tany, bércouni, sloni, kapustňáci, letuchy, velryby, koně, netopýři, psi i skot vzešli z odděleně stvořených druhů. Zbavíme-li se totiž představy o univerzálním společném předkovi, vysvětlíme zmíněné unikátní tvory celkem snadno.
Ve skutečnosti tedy, i když v životě máme často co dělat s modelem poskládané hierarchie, nelze biologický svět tak snadno vtěsnat do takového rodokmenu, který bychom logicky očekávali, kdyby byla teorie o univerzálním společném předku pravdivá.
Obrázek 2. Všimněte si, že v tomto kladogramu savců převzatém z publikace Nishihary et al. (2006) jsou rejsci, tany a bércouni řazeni do tří zvláštních kladů (řádů). Navíc už nejsou velcí čtyřnožci (kůň, kráva, slon) řazeni do společné skupiny jako tomu bylo dříve. Zobrazená seskupení založená na podobnostech v DNA svědčí o tom, jak jsou často takové taxonomie v rozporu s uspořádáním založeným na morfologii.
Odkazy
- Anonymous. n.d. Understanding Evolution: Nested Hierarchies University of California Museum
of Paleontology. Retrieved 1 June 2012 from evolution.berkeley.edu/evosite/lines/IVD - Nishihara, H., M. Hasegawa, and N. Okada. 2006. Pegasoferae, an unexpected mammalian clade revealed by tracking ancient retroposon insertions. PNAS 103(26):9929–9934.
- ReMine, W.J. 1993. The Biotic Message: Evolution vs. Message Theory. Saint Paul Science, St. Paul, Minnesota.
- Sibley, C.G. and B.L. Monroe. 1990. Distribution and Taxonomy of the Birds of the World. Yale University Press, New Haven, CT.