Plavba ke hvězdám

Jayme Durant

Z www.icr.org/article/9188 přeložil Václav Dostál, editace Pavel Kábrt – 03/2016

Slovo „astronaut“ pochází z řeckého slova „plavec“, kombinovaného řeckým slovem „hvězda“, takže astronaut je ten, kdo pluje ke hvězdám [hvězdoplavec].¹

Rok 2016 znamená šestnáctiletou plynulou přítomnost lidí na Mezinárodní vesmírné stanici (International Space Station = ISS). Astronaut NASA plukovník Jeffrey Williams odstartoval 18. března 2016 z Hvězdného městečka v Kazachstánu se dvěma ruskými kosmonauty v kosmické lodi Sojuz, na svou třetí dlouhodobou expedici na ISS.

• „Lidé si myslí, že po odpálení rakety jde o let rovně nahoru a tak nějak dál stejným směrem v prostoru, ale tak tomu není“, říká plk. Williams. „Ovládá to fyzika. Kdybychom vylétli přímo vzhůru a zastavili, gravitace by nás stáhla zpět k Zemi a nebyli bychom schopni zůstat v prostoru. Takže většina dráhy rakety probíhá paralelně se zemským povrchem. Dostaneme se ze zemské atmosféry, celkem brzo vystoupáme směrem vzhůru a letíme dál rovnoběžně se Zemí. Abychom mohli zůstat na oběžné dráze, musíme dosáhnout rychlosti 28 163 km/hod.”

Plukovník Williams se připravoval na tuto misi během minulých dvou a půl roku, kvůli tréninku cestoval z Houstonu do Ruska, Německa a Japonska. Pět týdnů bezprostředně před startem byl výcvik soustředěn na řízení Sojuzu, start a setkání s vesmírnou stanicí, což je podle jeho slov „hlavní úspěch takto vynaloženého veškerého času.“

Během svých předchozích misí pracoval plukovník Williams s posádkou na smontování stanice. A tak se těší, že nyní už bude pobývat na hotové ISS. Při této expedici bude trávit čas udržováním a celkovým provozem ISS a prováděním řady různých vědeckých výzkumů. Během svého šestiměsíčního pobytu na této oběžné laboratoři bude se svými kolegy z týmu provádět stovky pokusů, týkajících se rostlin, zvířat, buněk, DNA, fyziky a dalších oblastí.

Popisuje, co vidí z vesmíru jako součást Božího plánu. „Věc, která je mi nejzřejmější, když jsem zde nahoře, je onen detail projektu části stvoření, který nazýváme Země. Můžete vidět, kde je Země ve sluneční soustavě, vidíte její překypující zářivost…všechny ty systémy, které podporují život…životní aktivity…změny ročních období. Získáváte pohled, který obvykle nemáte, na atmosféru a koloběh vody. Můžeme tomu porozumět ze země, ale když to vidíte z místa mimo planetu, je to úplně nový pohled,.“

Víra plukovníka Williamse ve stvořitele vesmíru je zřejmá, když popisuje svoje pozorování Země z místa nad ní: „Právě pozoruji detaily zemského designu…účelnost těchto detailů v celém projektu… a jen tak mimochodem, tohle všechno můžeme dělat jen díky tomu, že v Božím uspořádání vládne řád. Fyzika je ukázkou řádu, matematika je ukázkou řádu a skutečnost, že můžeme vypustit raketu v přesně danou chvíli, v potřebný a předpověditelný okamžik a po devíti minutách být už na oběžné dráze s rychlostí 28 163 km/hod, je ukázkou řádu. Oběh Země [trvá] 90 minut a poté, po několika hodinách, se setkáváme s jinou oběžnou stanicí rychlostí 0,1 m/s – to je všechno velmi očividná ukázka řádu, který můžeme vidět v Božím projektu, v plánu jeho stvoření, toho stvoření, jehož jsme součástí.“

Plukovník Williams také říká, že je nedočkavý sdělit tuto zkušenost svým vnoučatům, protože mají už věk na to, aby si to zapamatovala na celý život. Chápe, jak důležité je vyučovat další generace pravdě o vědě, o detailech projektu stvoření a podivuhodnostech našeho nebeského stvořitele.

Odkazy

1. 1. Z doslovu od Edward Veith in Williams, J. N. 2010., The Work of His Hands: A View of God’s Creation from Space. St. Louis, MO: Concordia Publishing House, 171.
2. Zpráva o misi z 18. 3. 2016: zpravy.aktualne.cz/zahranici/rusky-sojuz