Brian Thomas, M. S.

Článek byl publikován 7. dubna 2011 na stránkách ICR

(Z http://www.icr.org/article/6041/ přeložil M. T. – 4/2011)

Pod mohutným horninovým útvarem v Natural Bridges National Monument v Utahu je rytina v kameni, která připomíná sauropodního dinosaura. Tato rytina byla používána jako důkaz biblického modelu stvoření, který předpokládá, že člověk a dinosauři žili společně. Jedna nová zpráva přináší snahu vědců „zpochybnit“ tento artefakt. Do jaké míry se jim to daří?

Sauropodi jako třeba Diplodocus byli dinosauři chodící po čtyřech. Podle evolucionistického datování horninových vrstev, ve kterých nalézáme jejich fosilie, vyhynuli před 65 miliony lety (1). Takže by neměl existovat žádný doklad toho, že se lidé, kteří se prý objevili na zemi asi před dvěma miliony lety, setkali s dinosaury, v té době už dávno vyhynulými (2).

Evolucionistický biolog Phil Senter byl nejprve tím, co spatřil v Utahu, uchvácen. V rozhovoru pro časopis Discovery News řekl: „Přijeli jsme tam a nevěřil jsem svým očím. Vypadalo to prostě jako sauropod.“ (3) Kupodivu však v internetovém časopisu Paleontologica Electronica je spoluautorem článku, kde se tvrdí, že obraz podobný sauropodovi není tím, čím se zdá být. Senter a západní expertka na ryté piktogramy Sally Coleová zde napsali, že jde o „dvě smíšené samostatné rytiny“ a že zdánlivé „nohy“ zvířete tvoří ve skutečnosti skvrny od bláta či minerálu (4). Prohlásili, že tento artefakt je nyní oficiálně znevěrohodněn, což je samozřejmě dobrá zpráva pro evolucionisty pracujícími s „věkem dinosaurů“ jako zvláštním paleontologickým obdobím a špatná zpráva pro kreační model dějin země. Jenže kupodivu, „metody“ užité oběma badateli spočívaly většinou v tom, že se na artefakt prostě jen dívali, a tak prakticky kdokoliv může jejich zkoumání prověřit. Navíc, díky Bohu, manažer pro informační technologie Institutu pro výzkum stvoření Daryl Robbins zdokumentoval zmíněnou rytinu během své misijní cesty do jedné z navažských rezervací v létě 2010. Podporují jeho fotografie doprovázející tenhle článek výše uvedené tvrzení, že to, co vypadá jako sauropod, je vlastně jen kombinací hada a skvrn?

Při tvorbě téhle i dalších podobných rytin ve skále používali dávní domorodci určitý předmět k odsekání původní horniny v procesu zvaném „vyštipování“; při tomto procesu zůstávají drobné odštěpky. Senter a Coleová konstatovali, že „‘Nohy‘ do obrazu nepatří a nebyly vyštipovány ani nenesou stopy jiné lidské činnosti, nýbrž jde o skvrny od bláta či nějakého světlého nerostu na hrbolatém povrchu.“ (4) Jak je zřejmé z jejich náčrtku zde níže, tito badatelé tvrdí, že to, co vypadá jako dinosaurus, je ve skutečnosti rytina hada, pod kterou jsou nějaké skvrny.

Jenže stopy po vyštipování se táhnou i do dolní části předpokládaného těla rytiny, dokonce ještě dále do oblasti, kde by měly být přední nohy. Na zmíněném náčrtku je had nebo trubice; kde však je v samotné rytině čára znázorňující hadovo břicho, kde by mělo končit vyštipování a začínat skvrny? Vysvětlením by zde tedy mohlo být, že umělec snad zpodobňoval tvora v jeho přirozeném vodním prostředí, které by nohy zastřelo. Je-li tomu tak, tím více důvěry můžeme vložit v to, že rytina představuje sauropoda.

Robbins viděl jasné výštipky v oblasti těla a některých místech nohou, proto po přečtení zprávy Sentera a Coleové napsal: „Z mojí fotky [viz níže] je zřejmé, že do povrchu skály je vysekána podoba celého dinosaura, nejsou to žádné blátivé skvrny. Je to pěkně smutné, dělá-li obyčejný „ajťák“ lepší vědecký výzkum než samotní vědci.“

Je rozdíl mezi tím, když je něco popřeno, a tím, když někdo prohlásí, že je to popřeno. A tak se zdá, že tato rytina dinosaura nebyla znevěrohodněna ani trochu.

Abychom byli objektivní, tenhle konkrétní obrázek dinosaura skutečně nemá nějakou vysokou kvalitu jako jiné podobné nálezy. Vedoucí vědecký lektor Institutu pro výzkum stvoření Frank Sherwin navštívil zmíněnou rytinu před mnoha lety. A prohlásil o ní, že ačkoli vypadá zajímavě, nepovažuje ji za tak průkaznou jako jiné důkazy z historie – jako třeba původní dinosauří měkké tkáně (5), dále popsané či vytesané autentické záznamy o setkáních s draky ze všech koutů světa (6) nebo jisté pasáže Bible jako Job 40 - , které ho přesvědčily o tom, že dinosauři a člověk žili v téže době. Obhajoba stvoření tedy nezávisí jen na tomhle konkrétním artefaktu z Utahu.

Ti, kdo tvrdí, že „popřeli“ koexistenci lidí a dinosaurů jsou nepochybně fanaticky předpojatí ve prospěch evoluce. Senter a Coleová to vyjádřili takto:

„Poznatky renomovaných geologů svědčí jednoznačně o tom, že neptačí dinosauři vymřeli před 65 miliony let na přelomu druhohor a třetihor a že se Homo sapiens vynořil teprve před necelým milionem let“ (4).

Tenhle výrok je však nepřesný. Renomovaní geologové „nenašli“ důkazy pro svá tvrzení, nýbrž pouze zasadili nálezy do předem daného evolucionistického schématu. Například už samotný postup užívaný ke „zjištění“ stáří konkrétní fosilie dinosaura se pohybuje v bludném kruhu. Vědci se nejprve podívají, zda mají co činit s fosilií dinosaura. Je-li tomu tak, pak prostě fosilie nemůže být považována za mladší než „65 milionů let“, protože tohle číslo vymezuje konec „věku dinosaurů“ v učebnicových diagramech. To je však špatný, zcela samoúčelný postup techniky bádání.

Historička Adrienne Mayorová zkoumala legendy amerických domorodců a artefakty znázorňující tvory podobné dinosaurům a vyslovila skutečný důvod, proč evolucionisté věří, že tyhle doklady není možné interpretovat způsobem, který k tomu přímo vybízí. Mayorová konstatovala: „Žádný člověk nikdy neviděl živého dinosaura – to by se musel zázračně přenést v čase o víc než 65 milionů let zpět.“ (7) Takže je to vlastně jen jakýsi typ náboženské doktríny o milionech let, ne samotná skutečnost, co nutí tyhle evolucionisty znevěrohodnit jinak naprosto jasné svědectví faktů: že lidé a dinosauři žili společně.

Odkazy na literaturu

1. Tohle tvrzení může jen těžko platit, jelikož opakované nálezy živých fosilií – tvorů jako jsou lalokoploutvé ryby či Wollemi pine, údajně vymřelé před mnoha miliony let a přesto dnes stále živé – svědčí o tom, že organizmy nejsou vždy tak staré, jak to o nich evolucionisté tvrdí. Viz Důkazy pro stvoření: Living Fossils Display No Signs of Evolution´s Long Ages. Publikováno na www.icr.org.

2. Ačkoli je tohle stáří dvakrát vyšší než stáří citované v článku Paleontologica Electronica uvedeném dále, odráží se v něm zcela nepochybně dogma evolucionistického establishmentu.

3. Niller, E. 'Proof of Creation' Dino Drawing Just a Mud Stain. Discovery News. Posted on news.discovery.com March 25, 2011, accessed March 25, 2011.

4. Senter, P. and S. J. Cole. 2011. "Dinosaur" petroglyphs at Kachina Bridge site, Natural Bridges National Monument, southeastern Utah: not dinosaurs after all. Paleontologica Electronica. 14 (1): 2A.

5. See Evidence for Creation: Fresh Tissues Show That Fossils Are Recent. Posted on www.icr.org.

6. Morris, J. 2008. The Dinosaur Next Door. Acts & Facts. 37 (6): 13.

7. Mayor, A. 2005. Fossil Legends of the First Americans. Princeton, NJ: Princeton University Press, 337.