Zpackaní brouci aneb I chyba může být někdy výhodou

Zpackaní brouci
I chyba může být někdy výhodou
Carl Wieland

Problematickou otázkou evoluční víry je: „Jakým mechanismem byly vlastně přidány všechny ty nové informace potřebné k postupné přeměně jednobuněčného tvora na pelikány, palmy a lidi?“ Přirozený výběr sám o sobě nestačí; výběr znamená likvidaci informací. Skupina tvorů se může lépe adaptovat například na chlad a to vyloučením jedinců, kteří nenesou dost genetické informace pro tvorbu husté srsti. Ale to nevysvětluje původ informace pro tvorbu husté srsti.

Aby evolucionisté vysvětlili nové informace potřebné pro jejich teorii, mají jen jediné želízko v ohni — mutace. Tyto náhodné chyby vznikají, když se genetická informace (což je kódovaná sada instrukcí v DNA, která je „vzorem“ nebo „plánem“ specifikujícím stavbu a fungování jakéhokoliv tvora) kopíruje z jedné generace na druhou. Takovéto pomíchání informace má však přirozenou tendenci být škodlivé,(1) nebo přinejlepším neutrální.(2)

Fosilie belemnitů, dávná DNA a mladá země

Fosilie belemnitů, dávná DNA a mladá země
Frank Sherwin, M. A.
(Přeložil M. T. z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 10 – říjen 2009, str. 16, přeloženo 1/2010).
http://www.icr.org/i/pdf/af/af0910.pdf

Fosilie belemnitů, dávná DNA a mladá země.jpg

Biologické obory poskytly již kreacionistům mnoho argumentů pro jejich teorii stvoření světa v historicky nedávné době a po celém světě, z různých hloubek pod zemí se stále hromadí fyzické důkazy o velmi mladě vypadajících biologických materiálech z údajně dávných fosilií.

Zprohýbaná země

Zprohýbaná země
David Allen

Poprvé publikováno: Stvoření 25(1):40–43, prosinec 2002, autor: David Allen, přeložil M. H. v 1/2010
http://creation.com/warped-earth

Stočené vrstvy hornin_úvodní.jpg

Učili vás, že zvrásněné horniny byly po miliony let deformovány pozvolným působením vysokých teplot a tlaků? Mě to tak učili na střední škole. Geologická uskupení často jasně dokazují, že horniny nemohly být tvrdé a křehké předtím, než byly zvrásněny.

Audiozáznam rozhovoru Pavla Kábrta na rádiu TWR (11.11.2006)

Pořad si pustíte kliknutím play v políčku šedého přehravače.

Prosím, omluvte dva přebrepty v tomto audiozáznamu, které jsem zjistil dodatečně z audiozáznamu:

audio: 

It look's like you don't have Adobe Flash Player installed. Get it now.

38:27

Klasická polystrátová fosilie

Klasická polystrátová fosilie
John D. Morris, Ph. D., prezident ICR
(http://www.icr.org/i/pdf/af/af0910.pdf)
(Přeložil M. T. z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 10 – říjen 2009, str. 15, přeloženo 1/2010).

Klasická polystrátová fosilie_1.jpg

Před lety zveřejnil časopis National Geographic pozoruhodnou fotografii polystrátové fosilie, zkamenělého stromu, který prochází vertikálně několika vrstvami hornin v Tennessee. Jeho kořeny trčí v uhelné sloji, nad ní je vrstevnatá jílovitá břidlice a tenké vrstvy bohaté na uhlík. Zastánce některé z forem evoluce /uniformitarianismu/ by věřil, že trvalo velmi, velmi dlouho, než se tato posloupnost vrstev utvořila (mnohem déle než trvá růst, smrt a následný rozklad mrtvého stromu), ale zde těmito vrstvami prostupuje vzhůru jedna jediná fosilie. Tenhle jeden zkamenělý strom svědčí o tom, že neplatí mantra evolucionistů: „přítomnost je klíčem k minulosti“.

Evoluce chybí v Top Science 2008

Evoluce chybí v Top Science 2008
Brian Thomase, M. S *
(Přeložil ing. Ivo Kraus, 1/2010 - http://www.icr.org/article/4323/)

Uznávaný vědecký časopis Science uveřejnil výsledky svého průzkumu deseti největších vědeckých objevů za rok 2008.(1) První místo získala transformace somatických buněk na buňky zárodečné, pomocí níž se vytváří indukované pluripotentní kmenové buňky. Genetici doufají, že tyto kmenové buňky budou náhradou embryonálních buněk pro testování a léčbu nemocí, aniž by došlo ke zbytečnému ničení lidských embryí.

Rovněž byl vytvořen seznam planet, které byly nyní poprvé zjištěny mimo naší sluneční soustavu, dále rakovinu způsobující geny, které se identifikují prostřednictvím výzkumu genomu, a rovněž byly vyvinuty materiály na železité bázi, které pracují s oním supravodivým kouzlem i při teplotách do -217 °C. Další objevy se týkají zejména pokroku dosaženého použitím výkonných počítačů v laserové videomikroskopii, při modelování bílkovin a při modelování v částicové fyzice.

Úspěšné předpovědi kreacionistů

Úspěšné předpovědi kreacionistů
(http://www.answersingenesis.org/get-answers/features/successful-predictions)
Přeložil M. H., 1/2010)

spěšné předpovědi kreacionistů.jpg

Po mnoho let studovali kreacionisté biblickou zvěst a svět kolem nás, aby porozuměli historii, kterou zaznamenává Boží slovo. Zatímco některé jejich teorie byly odloženy jako nepravdivé s tím, jak se objevovaly nové poznatky, jiné předpovědi byly velmi dobře potvrzeny. Zde je jen několik z těchto předpovědí a testů, které je potvrdily:

Pozvánka na přednášky

Milí přátelé a příznivci zdravého životního stylu,

dovolte mi, abych Vás pozval na ZCELA NOVÝ 14-ti dílný přednáškový cyklus s názvem „Tajemství života“, který jsme pro Vás připravili na každou neděli a každý čtvrtek v lednu a následně každý čtvrtek v únoru a v březnu – vždy od 18:30 ve Společenském centru v areálu Business centra Brumlovka na Praze 4. Předpokládaná délka každé přednášky je 1 hodina + případná diskuse + na vybraných přednáškách ochutnávka zdravých jídel z naší vegetariánské restaurace Maranatha.

Část přednáškového cyklu je věnován kreacionismu.

Proteinové sekvence dinosaurů a model postulující vývoj dinosaurů v ptáky

Proteinové sekvence dinosaurů a model postulující vývoj dinosaurů v ptáky
Jeffrey Tomkins, Ph. D.
(Přeložil M. T. z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 10 – říjen 2009, str. 12-14, přeloženo 1/2010)
(http://www.icr.org/i/pdf/af/af0910.pdf)

POZNÁMKA: Tento článek není, jako ten předchozí, o DNA, ale o proteinech, i když se jeví podobně. Myslím ale, že jak evolucionisty, tak i kreacionisty (ty zase v jiném smyslu) potěší ten závěr, rozhovor mezi Schweitzerovou a Hornerem! PK

Proteinové sekvence.jpg

Evolucionisté tvrdí, že fosilní nálezy podporují teorie o vývoji života na Zemi trvajícím dlouhé věky, avšak materiál extrahovaný z dinosauřích kostí uvedené teorie zpochybňuje a poskytuje zajímavá témata k diskusi. Nedávné objevy měkkých tkání dinosaurů, jasně rozlišitelné základní buněčné hmoty, pružných cév i jasně pozorovatelných buněčných mikrostruktur jako třeba buněčných jader, jsou zdrojem jak šoku tak rozruchu v komunitě paleontologů.

Jak se nezbláznit

Knížka Pavla Kábrta ke stažení, viz. příloha.